Máte rádi napětí ve stylu E. A. Poa, sympatizujete s neobvyklými typy hrdinů a nevadí vám propojení beletrie s rozsáhlými vědeckými úvahami? Pak je Konec pana Y knihou právě pro vás.
Hlavním hrdinou Konce pana Y překvapivě není žádný pan Y, ale mladá literární vědkyně Ariel Mantová. Ariel přispívá do jednoho časopisu, kde má sloupek o náhodných asociacích, ale hlavně píše doktorát, jehož hlavním tématem je pozapomenutý spisovatel E. Lumas. Ariel zná podrobně všechny jeho knihy kromě jedné, které je na světě jen pár kousků – ano, jde právě o knihu Konec pana Y. Říká se, že ji obestírá tajemství, přesněji řečeno prokletí. Podle něj každý, kdo si ji přečte, brzy zemře, a to stejně záhadně, jako zemřel i Lumas chvíli po jejím dopsání. To jsou samozřejmě jenom pověry: Kdo by na ně věřil? Ariel tedy rozhodně ne. Ani kvůli zmizení vedoucího její doktorandské práce, jediného člověka, o kterém s určitostí ví, že tuto knihu na vlastní oči viděl.
Pak ale náhodou v jednom antikvariátu knihu Konec pana Y sama najde a koupí si ji. Zjišťuje, že jde jen o příběh – tak proč všechny ty řeči o prokletí? Začne se na Konec pana Y dívat víc doslova a vyzkouší zvláštní tekutinu, která hlavního hrdinu přenesla do snového světa myšlenek, do Troposféry. Prochází se v tomto záhadném prostředí na hranici reality, kde se návštěvník může stát součástí mysli jiného živého tvora, a najednou pochopí, že prokletí spočívá hlavně v dokonalosti a přitažlivosti Troposféry, která vás nutí navštěvovat ji pořád dokola… a už se nevracet. Navíc tu jsou bývalí agenti CIA, kteří se snaží dostat Ariel i její knihu a rozhodně se neštítí násilí. Odolá Ariel nebezpečí, nebo skončí v zajetí Troposféry stejně jako její předchůdci?
Na tomto románu je kromě všech dějových linií, které jsem naznačila výše, zajímavá také rovina vztahů, na které Ariel rozhodně není žádný přeborník. Snaží se vypořádat se svým nepříliš šťastným dětstvím a sklonem k sebepoškozování, se vztahem s ženatým Patrickem i s láskou k bývalému knězi Adamovi, kterou vidí jako něco nepatřičného.
Možná nebudete s Ariel souhlasit ve všech aktivitách, do kterých se vrhá, ale rozhodně se vám dostane pod kůži. Scarlett Thomasová je totiž mistr skvěle vystavěných charakterů, a uvěříte jí všechno, ať už se jedná o návštěvu mysli puberťačky, nešťastného homosexuála nebo vyplašené myši. A pokud si knihu oblíbíte, tak si můžete zajít do knihkupectví i pro novou knihu Thomasové s názvem PopCo.
Lenka Chudomelová, 6. H
Hlavním hrdinou Konce pana Y překvapivě není žádný pan Y, ale mladá literární vědkyně Ariel Mantová. Ariel přispívá do jednoho časopisu, kde má sloupek o náhodných asociacích, ale hlavně píše doktorát, jehož hlavním tématem je pozapomenutý spisovatel E. Lumas. Ariel zná podrobně všechny jeho knihy kromě jedné, které je na světě jen pár kousků – ano, jde právě o knihu Konec pana Y. Říká se, že ji obestírá tajemství, přesněji řečeno prokletí. Podle něj každý, kdo si ji přečte, brzy zemře, a to stejně záhadně, jako zemřel i Lumas chvíli po jejím dopsání. To jsou samozřejmě jenom pověry: Kdo by na ně věřil? Ariel tedy rozhodně ne. Ani kvůli zmizení vedoucího její doktorandské práce, jediného člověka, o kterém s určitostí ví, že tuto knihu na vlastní oči viděl.
Pak ale náhodou v jednom antikvariátu knihu Konec pana Y sama najde a koupí si ji. Zjišťuje, že jde jen o příběh – tak proč všechny ty řeči o prokletí? Začne se na Konec pana Y dívat víc doslova a vyzkouší zvláštní tekutinu, která hlavního hrdinu přenesla do snového světa myšlenek, do Troposféry. Prochází se v tomto záhadném prostředí na hranici reality, kde se návštěvník může stát součástí mysli jiného živého tvora, a najednou pochopí, že prokletí spočívá hlavně v dokonalosti a přitažlivosti Troposféry, která vás nutí navštěvovat ji pořád dokola… a už se nevracet. Navíc tu jsou bývalí agenti CIA, kteří se snaží dostat Ariel i její knihu a rozhodně se neštítí násilí. Odolá Ariel nebezpečí, nebo skončí v zajetí Troposféry stejně jako její předchůdci?
Na tomto románu je kromě všech dějových linií, které jsem naznačila výše, zajímavá také rovina vztahů, na které Ariel rozhodně není žádný přeborník. Snaží se vypořádat se svým nepříliš šťastným dětstvím a sklonem k sebepoškozování, se vztahem s ženatým Patrickem i s láskou k bývalému knězi Adamovi, kterou vidí jako něco nepatřičného.
Možná nebudete s Ariel souhlasit ve všech aktivitách, do kterých se vrhá, ale rozhodně se vám dostane pod kůži. Scarlett Thomasová je totiž mistr skvěle vystavěných charakterů, a uvěříte jí všechno, ať už se jedná o návštěvu mysli puberťačky, nešťastného homosexuála nebo vyplašené myši. A pokud si knihu oblíbíte, tak si můžete zajít do knihkupectví i pro novou knihu Thomasové s názvem PopCo.
Lenka Chudomelová, 6. H
Žádné komentáře:
Okomentovat