Paříž od A do Z...

...a když píši od A do Z, tak to myslím do slova a do písmene! Svůj článek o Paříži jsem totiž pojala trochu netradičně a rozhodla jsem se ke každému písmenu abecedy vybrat jeden pojem, který alespoň trochu souvisí s Paříží. U některých písmen to bylo jednoduché (napadalo mě dokonce i více výrazů), ale u jiných (jako např. X, Z) jsem nakonec musela zvolit slovo z francouzského jazyka nebo z Francie jako takové. Doufám, že se vám článek bude líbit a že se možná dozvíte něco, co vám nebylo známo .

A- L´Arc de triomphe de l´Étoile, neboli Vítězný oblouk, který se nachází na Place de l´Étoile
(jinak také Place Charles de Gaulle), je jednou z nejznámějších památek Paříže a zároveň je to druhý největší vítězný oblouk světa. Je vysoký 51 metrů, široký 45 metrů a byl stavěn v letech 1806-1836 na objednávku císaře Napoleona Bonaparte. Stavba má vyjadřoval Napoleonovu sílu a moc v bitvách a není tedy náhodou, že si ho nechal postavit po slavné vítězné bitvě u Slavkova (1805). Oblouk je zdoben řadou plastik, které zobrazují právě Napoleonovy vítězné bitvy, mezi nimi samozřejmě i tu u Slavkova. Uvnitř se nachází muzeum zaměřené na historii památky a na samotném vrcholu oblouku je vyhlídka, z níž je krásný výhled na centrum Paříže. U pařížského vítězného oblouku se také každoročně ukončuje známý cyklistický závod Tour de France.

B- Bastille (Bastila) byla původní pevnost v centru města, založená roku 1369 na obranu proti Angličanům ve stoleté válce. Tato stavba byla později vězením; i samotný název „Bastille“ znamená ve francouzském překladu hrad, pevnost. Nejvýznamněji je spojena se 14. červencem 1789, kdy došlo ke známému dobytí Bastily pařížským lidem. To byl úplný začátek Velké francouzské revoluce, díky níž se stala Francie republikou, a která měla také celosvětové dopady a přinesla mnoho změn. A právě datum 14. 7. je ve Francii jedním z nejvýznamnějších státních svátků. Samotná pevnost byla později zbořena a dnes se na jejím místě nachází kruhový objezd se známým Červencovým sloupem připomínajícím události roku 1789.

C- Coco Chanel, vlastním jménem Gabrielle Bonheur Chanel, byla jednou z nejvýraznějších osobností módního návrhářství minulého století. Původem byla děvče z venkova a ve svých začátcích vypomáhala své tetě v obchodě s oděvy a také si po večerech přivydělávala zpíváním v kavárnách. Tady získala svou přezdívku Coco, pod kterou se později proslavila po celém světě. Měla neobyčejnou povahu, toužila po nezávislosti a předběhla svou dobu tím, jak moc prosazovala ženskou přirozenost. Již ve 20. a 30 letech přepracovala pánské střihy na pohodlné dámské oblečení pro volný čas. Už tehdy se naprosto vymykala zajetým standardům. Mezi její nejproslulejší výroky patří věta: ,,Není ošklivých žen; jsou jen ženy, které se neumějí udělat krásnými”. Stala se módní ikonou a oblékala i tak významné osobnosti jako byly Audrey Hepburn a Jacquelin Kennedy. Významně se proslavila také svými parfémy a především pak klasickým parfémem Coco Chanel No. 5 z roku 1921, který je dodnes jednou z nejdražších a zároveň nejprodávanějších vůní. Coco Chanel zemřela v roce 1971 jako slavná světová módní návrhářka.

D- La Défanse je název pařížské obchodní čtvrti, která se nachází zhruba pět kilometrů od historického centra a je charakteristická svými supermoderními budovami většinou mrakodrapového rázu. Tato originální čtvrť se rozléhá na ploše sto šedesáti hektarů a má celkem dvanáct sektorů. Nachází se zde obchodní i obytné stavby ve stylu moderní architektury a je to svým způsobem město ve městě. Stavba této čtvrti začala v roce 1958 založením Centre des nouvelles Industries et Technologies (Centrum mode rního průmyslu a technologií). Stavba moderních budov se později rozšířila a La Défense se rozrůstá dodnes. V budoucnu zde má stát jeden z nejvyšších mrakodrapů světa, který je již ve výstavbě. S centrem Paříže je moderní čtvrť propojena metrem, tramvají i příměstským vlakem.

E- Le tour Eiffel je asi vůbec nejnavštěvovanějším místem Paříže a je také typickým symbolem tohoto města. Tato ocelová stavba byla postavena u příležitosti stého výročí Velké francouzské revoluce a zároveň konání Světové výstavy v roce 1889. Název má po svém konstruktérovi Gustavu Eiffelovi a původně měla stát pouze 20 let do roku 1909. Stala se ale významnou meteorologickou stanicí a později i televizním a rozhlasovým vysílačem, a proto byla zachována. Z počátku ji Pařížané nenáviděli a brali ji jako něco, co jim kazí město. Nyní je ale ''Eiffelovka'' významným turistickým cílem lidí z celého světa. Ve své době byla nejvyšší stavbou světa a dnes i s televizní anténou dosahuje celkové výšky 324 metrů. Z její vyhlídky ve výšce bezmála 300 metrů máte celou Paříž jako na dlani. V roce 1891 se konala Světová výstava i v Praze, kde byla postavena o mnoho nižší Petřínská rozhledna právě podle vzoru své francouzské sestry.

F- Fragonard. Pod tímto názvem se skrývá francouzská firma vyrábějící parfémy. Byla založena ve městě Grasse na jihu Francie. V tomto městě se v roce 1732 narodil známý francouzský malíř pozdního rokoka Jean Honoré Fragonard. Firma nese název právě po něm, protože jeho otec měl co do činění s ''parfumérstvím'' na dvoře krále Ludvíka XV. Firma Fragonard provozuje celkem tři muzea parfémů - dvě v Paříži v blízkosti opery a jedno přímo v sídle Grasse. V těchto muzeích probíhají komentované prohlídky a máte možnost vidět zde předměty související s výrobou parfému (např. flakony - i historické kousky apod.) a dozvíte se také něco o historii výroby parfémů. Součástí prohlídek muzeí Fragonard je také návštěva firemní prodejny, kde můžete nakoupit prvotřídní francouzské parfémy za velmi výhodné výrobní ceny.

G- La Grande Arche je zřejmě nejvýraznější stavbou moderní čtvrti La Défanse. Má tvar vítězného oblouku, je vysoká 110 metrů a její značnou část tvoří především sklo a bílý mramor. ,Velký oblouk´ byl dostavěn v roce 1989 u příležitosti výročí 200 let od Velké francouzské revoluce. Jeho váha se odhaduje na 30000 tun, je zakotven dvanácti pilíři pod zemí a na výšku by se do něj vešla katedrála Notre-Dame. Archa je postavena na pomyslné spojnici mezi Vítězným obloukem a Malým vítězným obloukem u muzea Louvre a při dobré viditelnosti odtud můžete dohlédnout právě až k Malému vítěznému oblouku u Louvru. Právě na této spojnici vedla za vlády Ludvíka XV. alej a místo Velké archy zde stál mlýn.

H- Honoré de Balzac byl významným francouzským spisovatelem realismu a romantismu, žijící v letech 1799-1850. Je považován za zakladatele kriticko-realistického románu. Pocházel z bohaté rodiny, avšak byl poslán do klášterní školy a později proti své vůli vystudoval práva. Celý život se snažil dostat do vysoké společnosti a s tím byly spojeny i jeho velké finanční potíže a hektická literární tvorba. Několikrát za svůj život se také pokusil o sebevraždu. Ve svých dílech měl velký smysl pro detailní popis prostředí i postav. Snažil se popsat různé typy šlechticů a jejich životní situace. Jeho nejvýraznější dílo - cyklus Lidská komedie - obsahuje 97 románů a povídek a zobrazuje francouzskou společnosti 19. století. Nejvýznamnějšími a nejznámějšími částmi toho cyklu jsou Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán. Honoré de Balzac je pohřben na slavném pařížském hřbitově Pére Lachaise.

Ch- Avenue des Champs-Elysées je luxusní pařížský bulvár, jež v překladu znamená Elysejská pole, ale celosvětově je známý právě francouzský název. Tato třída je dlouhá zhruba dva kilometry a spojuje Place de la Concorde (Náměstí Svornosti) s Place Charles de Gaulle. Je to jedna z nejluxusnějších ulic světa, což se projevuje i vysokými nájmy bytů, které jsou třetí nejvyšší na světě. Ve spodní části bulváru se nachází zahrady a parky a v horní části jsou rezidence, třídu tu lemují luxusní obchody, kina a kavárny. Často se zde také konají vojenské přehlídky a denně tudy proudí davy turistů a nákupu chtivých Pařížanů.

I- Île-de-France je jedním ze šestadvaceti francouzských administrativních regionů a je sice jeden z nejmenších regionů, ale zároveň je jedním z nejlidnatějších. Ve středověku v této oblasti sídlil královský rod Kapetovců, který si odtud podmanil velkou část Francie. Zrodila se zde také gotická architektura, která se později rozšířila po celé Evropě. Region zahrnuje samozřejmě i hlavní město Paříž, je to tedy metropolitní oblast. Region v dnešní podobě zde vznikl v roce 1976 a nahradil původní Region Paříž, avšak tento původní název je hojně používaný ještě dnes.

J- Jardin du Lucembourg čili Lucemburské zahrady jsou největším veřejným parkem Paříže. Rozkládají se na ploše dvaceti pěti hektarů a nachází se na levém břehu řeky Seiny. V zahradách je situován i Lucemburský palác, který je v současnosti sídlem francouzského senátu. Stavba paláce započala v roce 1611 a byl původně vdovským sídlem královny Marie Medicejské, jejíž manžel král Jindřich IV. Navarrský byl v roce 1610 zavražděn. V zahradě samotné se kromě krásného paláce nachází mimo jiné i pomník významného francouzského malíře Christiana Delacroixe, socha patronky Paříže sv. Jenovéfy, ale i hřiště, zahradní kavárna, hudební podium, tenisové hřiště a mnoho dalších lákadel. Krásnou památkou v zahradách je také kašna s názvem La Fontaine Médicis. V zahradě jsou vysázené krásné voňavé květiny a toto místo je vyhledávaným místem všech Pařížanů, najdou zde totiž klid, krásu a harmonii. Často se do Lucemburských zahrad chodí učit studenti z nedalekých fakult.

K- Kiosque. V našich končinách známe pojem kiosek jako stánek s rychlým občerstvením. Ale ve Francii a především v Paříži tento výraz označuje stánky s novinami, které jsou ve velké většině provedeny v secesním stylu a jsou to vlastně obdoby našich obchodů s novinami. Akorát s tím rozdílem, že v Paříži vypadá i takovýto malý novinový stánek reprezentativně a čistě. Druhým typem francouzského kiosku může být i stánek s květinami. Květiny se v Paříži dají sehnat kromě stánků také na mnoha rozsáhlých květinových trzích.

L- Le musée du Louvre je místo, na kterém se nachází jedny z největších uměleckých sbírek na světě. Budova, ve které dnes sídlí světoznámé muzeum, je původním královským sídlem. Původ samotné sbírky muzea sahá až do šestnáctého století, ale až v roce 1793 se sbírky, čítající mnoho cenných památek, do té doby roztroušených po hradech, zámcích a klášterech, otevřely veřejnosti. V dnešní době je na nádvoří paláce velká skleněná pyramida, v níž se nachází pokladny, kavárny a informační stánky. Samotná expozice je ve třech křídlech: Denon, Sully a Richelieu. Sbírky čítají 198 sálů, ve kterých je mnoho soch, obrazů i jiných uměleckých děl z celého světa a všech dob. Umění se zde dělí do sedmi oddělení: Egyptské starožitnosti; Stará Antická a Orientální keramika; Řecké a Římské starožitnosti; Malby, kresby, mědirytiny - 13.-19. století; Skulptury středověku, renesance a Moderní doby; Malé umělecké předměty světové historie; Námořnictví a etnografie. Zřejmě světově nejznámějším dílem, které se nachází v Louvru, je často diskutovaný obraz Leonarda da Vinci Mona Lisa.

M- Montmartre je vrcholek na severním okraji Paříže a je to nejvýše položené pařížské místo-130 m. n. m. Paříž je jinak v celku rovinatá, což je dobře zřetelné z Eiffelovy věže. Pod pojmem Montmartre se skrývá také název naprosto jedinečné čtvrti, která je úžasným pařížským unikátem. Jsou zde úzké křivolaké uličky, malé domečky a všude na vás dýchá bohémská a zároveň romantická atmosféra. Nachází se zde mimo jiné nejstarší zastávka pařížského metra, známý kabaret Moulin rouge, kde se tancoval již v 19. století na svou dobu nestydatý tanec kankán, ale asi největší a nejznámější památkou Montmartru je bazilika Sacre-Cœur. Jak je známo, na Montmartru žilo a stále žije mnoho bohémů a umělců někdy i světového věhlasu. Z nejznámějších zmíním znamenitého malíře Vincenta van Gogha, či známého francouzského herce minulého století Jeana Maraise, který zde i zemřel.

N- Notre-Dame je katedrála, která je jednou z nejvýznamnějších památek gotické architektury. Překlad tohoto názvu znamení se vyložit jako Naše paní, myšleno Panna Marie. Pod jménem Notre-Dame je známo mnoho katedrál (např. v Remeši, Štrasburku, Chartes apod.). Tento název nesou ale i různé instituce a katolické řády. Pařížskou katedrálu Notre-Dame nalezneme na pařížském ostrově Île de la Cité. Stavba katedrály byla započata již v roce 1163, ale dokončena byla až po 182 letech. Díky tomuto časovému rozpětí je na ní jasně zřetelný přechod z románského do gotického slohu. Dominantou sedmilodní katedrály jsou dvě 69 metrů vysoké věže. Během staletí zde došlo k mnoha zásadním událostem. Korunován zde byl nejen král Jindřich IV. Navarrský,(1594) ale i císař Napoleon Bonaparte (1804). V roce 1970 zde byl pohřben generál Charles de Gaulle. Katedrála vně i vevnitř působí naprosto impozantně a určitě stojí za návštěvu. Krásně vypadá také ze strany, zejména když absolvujete projížďku lodí po Seině.

O- Museé d´Orsay neboli Orsayské muzeum je vzdálené na dohled od Louvru a je druhým významným pařížským muzeum. Sbírky muzea jsou mnohem skromnější než sbírky Louvru a jsou specializované především na francouzské umění období let 1848 až 1914. Muzeum sídlí v budově bývalého nádraží d´Orsay, které bylo otevřeno v roce 1900 u příležitosti Světové výstavy. Orsayské muzeum zde bylo zřízeno po rekonstrukci nádražní budovy v roce 1986. Nejvýznamnější částí sbírek je soubor impresionistických děl mistrů věhlasných jmen. Z těchto umělců zmíním alespoň některé: Vincent van Gogh, Edouart Manet, Henri de Toulouse-Lautrec, Piere-Auguste Renoir, Paul Gauguin, Paul Cézanne a další, a další.

P- Pére Lachaise je největším hřbitovem Paříže a zároveň jedním z nejznámějších míst posledního odpočinku na světě, už jen kvůli tomu, kolik známých světových osobností je zde pohřbeno. Jeho název znamená v doslovném překladu otec Lachaise. Hřbitov je totiž pojmenován podle pátera a zpovědníka francouzského krále Ludvíka XIV. François d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl v roce 1804 Napoleonem Bonaparte zřízen hřbitov. Dnes je zde přibližně 70000 hrobů, ale první pohřeb se zde konal již 21. května 1804. Své posmrtné místo zde našlo velké množství slavných osobností, z nichž nejvýznamnější jsou spisovatel Honoré de Balzac, hudební skladatel Georges Bizet, spisovatel Savinien Cyrano de Bergerac, malíř Eugène Delacroix, hudební skladatel Frédéric Chopin, bajkař Jean de la Fontaine, spisovatel Jean-Baptiste Poquelin- Molière, zpěvák Jim Morrson, šansoniérka Edith Piaf, dramatik Oscar Wilde a mnoho dalších.


Q- Quartier Latin, česky Latinská čtvrť, se rozprostírá na levém břehu Seiny a není městskou čtvrtí současného správního členění Paříže, takže nemá jasně vymezené hranice. Rozkládá se na pahorku sv. Jenovéfy a nachází se zde většina pařížských vysokých škol. S tím je i spojen její název, který vychází ze skutečnosti, že až do Velké francouzské revoluce byla latina jazykem studentů a profesorů, kteří tvořili a tvoří většinu zdejšího obyvatelstva. Kromě univerzit a vysokých škol je zde dnes mnoho knihoven, antikvariátů, mezinárodních a ryze francouzských restaurací, muzeí, ale i kostelů a chrámů, z nichž zřejmě nejvýznamnějším je Panthéon, kde jsou pohřbeni osobnosti jako Victor Hugo, Voltaire, Jean-Jacques Rousseau a jako jediná žena Marie Curie-Skłodowska. Nejproslulejším ulicí Latinské čtvrti je bulvár Saint-Michel, kde na vás dýchne skvělá a výjimečná pařížská atmosféra.

R- RER=Réseau Express Régional, do češtiny přeložitelné jako Regionální rychlodrážní síť. V Paříži je velmi hustá dopravní síť (57 linek autobusů, 383 stanic metra na čtrnácti linkách, 4 tramvajové linky). Dalším dopravním prostředkem je právě RER, které funguje jako rychlá příměstská železnice a doplňuje klasické pařížské metro. První trasy se začaly budovat již v 60. letech minulého století a v současné době má pařížské RER pět linek: A, B, C, D, E. Příměstskou železnicí se můžete dopravit do moderní čtvrti La Défanse, či na zámek Versailles. Obdobný systém příměstských linek se stejným názvem - RER - funguje i v jiných francouzských městech a také ve francouzsky mluvící části Švýcarska.

S- Basilique du Sacré-Cœur je kostelem Nejsvětějšího srdce Ježíšova. Tato budova je svým způsobem dominantou Paříže, protože je postavena na nejvýše položeném místě města. Bazilika je neodmyslitelnou součástí Montmartru. Její stavba byla zahájena v roce 1875 podle plánů architekta Paula Abedie, ale až do roku 1914 zůstala stavba nedokončena a první bohoslužby se zde konaly až v roce 1919. Kostel je to sice katolický, ale připomíná spíše chrámy orientálního stylu. Příčinou toho je nezvyklé smíšení byzantského a románského slohu. Součástí baziliky je 84 metrů vysoká zvonice, v níž je umístěn zvon zvaný „Savoyarde´´, který se svou váhou 19 tun patří k nejtěžším zvonům světa. Ke kostelu vede velké množství schodů, které jsou stejně jako památka samotná postaveny z bílého mramoru.

T- Tabac. Přesný překlad tohoto slova je sice tabák, či tabákově hnědý, ale může označovat i trafiku. A právě tyto trafiky, označené bílým nápisem v červeném poli, jsou v Paříži opravdu na každém rohu. Fungují trochu jinak než naše a především jsou charakteristické tím, že v nich můžete pořídit poštovní známky, což ve většině našich trafik není možné.

U- Université de la Sorbonne je nejstarší francouzskou universitou, jež byla založena okolo roku 1160, čímž je zároveň jednou z nejstarších evropských univerzit. Její jméno je odvozeno od teologické fakulty vzniklé v roce 1257 a pojmenované podle svého zakladete Roberta de Sorbon. Její hlavní původní budova se nachází v Latinské čtvrti, ale v současnosti není Sorbonna samostatnou univerzitou, nýbrž součástí Pařížské univerzity. Univerzita poskytuje široké spektrum studijních oborů a studují zde lidé z celého světa. Mezi nejznámější absolventy a profesory Sorbonny patří středověký teolog a filosof Tomáš Akvínský, současný papež Benedikt VI., již mnohokrát zmíněný spisovatel Honoré de Balsac, nositelé Nobelovy ceny a manželé Marie a Piere Curie, manželka zavražděného amerického prezidenta Jacquelin Kennedy, český filosof Jan Patočka, ale i ,prokletý´ básník François Villon.

V- Vincent van Gogh byl jedním z významných obyvatel čtvrti bohémů-Montmartru. Přestěhoval se sem v roce 1886 a žil v domku společně se svým bratrem Theem. Měl možnost poznat mnoho svých významných kolegů, mezi kterými byli Edgar Degas, Camill Pisarro či Henri de Toulouse-Loutrec. Van Gogh zde získal mnoho malířských vědomostí a poznal nové techniky malby, avšak soužití s jeho bratrem nebylo úplně bezproblémové. Proto vydržel v Paříži pouze dva roky a již roku 1888 se odstěhoval do francouzského Arles, kde namaloval mnoho svých známých obrazů, především pak originální a nenapodobitelný obraz Slunečnice. Ale známé jsou i Goghovy obrazy, které zachycují Paříž.

W- omlouvám se všem, kteří čekali nějakou francouzskou senzaci na ,w´, ale bohužel se mi nepodařilo vymyslet nic rozumného, jedině Waterloo, ale to by při mém rozepisování se zabralo asi tak stránku... takže ,w´ se nekoná .

X- Xénophobie-xenofobie- je výrazem známým i u nás. Je to výraz ze sociologie, který znamená nenávist k cizincům, či jen k něčemu cizímu na základě předsudků. Toto slovo uvádím v souvislosti s Paříží, protože je všeobecně známo, že Francouzi jsou značně nafoukaní, nacionalističtí a zároveň i částečně xenofobní vůči ,nefrancouzským´ lidem. Je na každém, aby to posoudil, ale já osobně s tímto názorem nesouhlasím. Mám Francouze ve vzdáleném příbuzenstvu a je sice pravda, že Francouzi jsou velmi osobití, ale podle mě určitě ne nesnášenliví k cizincům.

Y- y je zvláštní francouzské příslovce, které se dá překládat jako tam a nejčastěji se s ním setkáváme ve spojení ′Il y a´, které znamená něco podobného jako v angličtině There is/are. Francouzi toto spojení používají hodně často a proto je pro každého, kdo se alespoň trochu zajímá o francouzštinu, dobré ho (i přes jeho nezvyklost) znát.

Z- Zut!. Pojem na písmeno z byl pro mě také těžkým oříškem, ale nakonec jsem pro zajímavost vybrala ze slovníku tento výraz, který znamená ve familiárním prostředí ,,To by tak hrálo!”. Jiným významem tohoto prazvláštního slova je také ,,Dej(te) mi pokoj!”, či ,,Houby!” Ve spojení se slovem alors! Se dostáváme k významu ,,Kruci!”; ,,Hrome!”; ,,To je ale mrzuté!”.
Doufám, že to byla zajímavá tečka na závěr .
Jana Vlčková, 2. V