středa 9. září 2009

Úžasná Zeměplocha

Nejlegračnější a nejpodivuhodnější fantasy v této i jakékoli jiné galaxii

Zeměplocha - vymyšlený svět ve tvaru disku, který nesou na svých zádech čtyři sloni stojící na krunýři velké želvy A'Tuin, jenž pluje vesmírem. Svět fantasie, kde bohové opravdu a nepopiratelně existují, čarodějky pořádají svérázné slety, králové se rodí se znaménkem ve tvaru koruny a Smrť se ohání kosou. Tak to je prostředí, do kterého zasadil své příběhy dnes už známý anglický spisovatel Terry Pratchett.
Většině lidí asi jméno Zeměplocha něco řekne. Je opravdu zajímavé, kolik příběhů se dá z tohoto
jednoho světa vyždímat, a musím říct, že mě vždycky potěší, když najdu v příběhu starého známého z jiné knihy ze série. Lidé se vlastně dají rozdělit do tří skupin: první jsou ti, kdo ji neznají, druzí je nesnáší a poslední jsou na Zeměploše závislí (k této skupině se hrdě hlásím!). Nic mezi tím neexistuje.
Hodně příběhů se odehrává v kosmopolitním Ankh-Morporku, městě plném čarodějům s vysokými
čepicemi a životu nebezpečnýmch uliček, kde je vrah a zloděj jen dalším povoláním. Ano, je tu několik výrazných stálých osobností, které stojí za zmínku. Tak například čarodějky (Soudné sestry, Čarodějky na cestách…) - svérázná, věčně nabroušená Bábi Zlopočasná a dobrácká duše Stařenka Oggová, která má zaručeně zásobu alkoholu ve výstřihu. Pak jsou tu členové Noční hlídky v Ankh-Morporku (Stráže! Stráže!, Muži ve zbrani, Hrr na ně!): velitel Elánius se svými ideály a stálým obcházením daných pravidel, kapitán Karotka, který sice nechápe obrazná přirovnání, ale za to jako jediný zná zákony a je vždy připraven dělat hrdinské činy, nebo trol Navážka nezvládající ani salutování či schopná desátnice-vlkodlačice Angua. A samozřejmě nesmíme zapomenout na vládce Patricije a jeho vězení, ve kterém se může zamknout zevnitř, a antropomorfní personifikacei Smrtě (SPRAVEDLNOST NEEXISTUJE. JSEM JEN JÁ.). Takový a mnohem rozmanitější je svět Zeměplochy.

Zeměplošské šílenství
Já vlastně ani nevím, kolik knih už v cyklu Úžasné Zeměplochy vyšlo. Třicet, čtyřicet…? Postupně
vycházejí nejen romány, ale také průvodce po Zeměploše, obrázkové i psané slovníky, mapy, knihy zeměplošské historie nebo kuchařky a diáře. Také už bylo natočeno několik animovaných a dva hrané filmy a byla uvedená nejméně jedna divadelní hra (u nás byly uvedeny Soudné sestry a Terry Pratchett tehdy na premiéře prohlásil, že to byla nejlepší verze, jakou viděl).
Zeměplocha je prostě fenomén. A je to hlavně ta úžasná nápaditost a svérázný humor, který ji činí tak atraktivní. Stručně řečeno, Pratchett je schopný zparodovat všechno a udělat tolik narážek, že je všechny ani nemáme šanci napoprvé pochopit. Najdeme tu například Leonarda da Quirma, který je sice geniální, ale taky trochu nepraktický, kvizici upalující všechny "špatně věřící", dokonalého obchodníka pochybných potravin Kolíka Aťtratím nebo trpaslíky, pro které je hydraulika mnohem zajímavější než otázka rozmnožování. O nápady nemá Pratchett rozhodně nouzi.

Autor se smyslem pro humor
Terry Pratchett (*28.dubna 1948) dostal od královny řád za zásluhy o Britského impéria v oblasti
literatuře, i když to nejdřív považoval za špatný vtip. Jak se píše v některých jeho knihách, považuje psaní knih "za největší zábavu, kterou si člověk může užít sám". Na konci roku 2007 mu byla diagnostikovaná Alzheimerova nemoc. Snad bude ještě dlouho pokračovat v psaní knih, které zaručeně potěší.

Lenka Chudomelová, 4.H

Žádné komentáře:

Okomentovat