„Je to nejúžasnější, nejnepředstavitelnější a nejnezničitelnější nová kapela na světě. Zní to, jako by Prodigy dělaly děti opřené o rozbitý hrací automat." Tohle napsal o kapele Hadouken! britský časopis NME. Donedávna byla tahle partička považována za nejžhavější kapelu bez debutového alba a tisk o ní psal v superlativech. Po vydání prvotiny Music For An Accelerated Culture chvála u tisku trochu opadla. Fanoušků mají ale Hadouken! stále víc.
A to především díky internetu, zejména komunitním serverům jako Myspace nebo YouTube, kde o sobě dali vědět nejdříve. Ukazují tak, jakou popularitu lze v dnešní době pomocí internetu získat. Jejich hudba se 'veze' v aktuálním trendu nu rave, ale rozhodně není prvoplánová. Chytne vás a už nepustí. Podle některých je tento stav dočasný, ale u mě pořád přetrvává.
Hadouken! (mimochodem, tento pojem znamená ve videohře Street Fighter útok ohnivou koulí) založili v roce 2006 zpěvák James Smith a kytarista Daniel "Pilau" Rice, kteří se seznámili na univerzitě v anglickém Leedsu. Založili vlastní label Surface Noise Records a James začal psát první songy pro kapelu, která se rozrostla o jeho přítelkyni Alici Spooner (syntezátor, klávesy) a Danielova bratra Nicka (bicí). V únoru 2007 Hadouken! vydali vinyl se singly That Boy That Girl (který v Británii dostatečně uvedl Mike Skinner z The Streets, když ho předvedl v rádiovém pořadu pro mladé), a Tuning In. Krátce potom kapela posílila sestavu o baskytaristu Chrise Purcella.
12. prosince 2007 Hadouken! vydali nahrávku Not Here to Please You s dvanácti songy včetně That Boy That Girl a dalších singlů Liquid Lives a Leap of Faith, která byla dostupná pouze na USB discích.
Co je na nich vlastně tak skvělého, že pobláznili celou britskou indie scénu?
Troufají si na věci, kterých by se jiní báli. Kombinují, nebo možná spíš překombinovávajínu rave s grime a dalšími žánry, a vyplácí se jim to. Něco jako pilotní singl That Boy That Girl, kde Hadouken! kombinují agresivní elektronické zvuky s tvrdými kytarami a Jamesovým osobitým hlasem, jen
tak neuslyšíte, možná ani u legendárních Prodigy, se kterými jsou často srovnáváni. Kromě toho jsou drzí a v textech si rozhodně neberou servítky. Tady lze hledat klíč jejich obliby u teenagerů. Vždyť sami jsou ještě skoro puberťáci.
Hadouken! kromě svých songů i remixují, mezi nejzdařilejší předělávky patří například The Prayer od Bloc Party nebo No More Eating od Plan B.
Od podzimu roku 2007 Hadouken! pracovali na tolik očekávané desce, která vyšla 5. května 2008 pod názvem Music For An Accelerated Culture. Brzy dostali "studenou sprchu" od kritiků, kteří psali, že se na albu opakují a že nic nového nepřinášejí. Jak je tomu ale většinou, fanoušci názory kritiků nesdílí. Myspace profil kapely navštívilo už téměř 6 milionů lidí a počet těch, které Hadouken! a jejich hudba strhli, pořád stoupá. Jednou z nejzajímavějších hudebních událostí tohoto roku u nás tedy bylo vystoupení Hadouken! v rámci červnového Planet Festivalu v Táboře, protože v Česku není zrovna zvykem, aby tu koncertovala tak populární kapela v době vydání prvního alba. Teď asi litují všichni ti, kteří tam nebyli (včetně mě), protože je jasné, že znovu se sem jen tak nepodívají. I když, kdoví… U Hadouken! člověk nikdy neví.
Hadouken! získali na cenách DMA (Digital Music Awards) 1. října cenu Best Electronic Artist - jejich první! ■
Nejlepší songy alba: That Boy That Girl, Get Smashed Gate Crash, What She Did, Declaration Of War,…
Hadouken na internetu:
http://www.hadouken.co.uk/ (oficiální stránky)
http://hadoukenblog.blogspot.com/ (oficiální blog)
http://hadouken.trinitystreetdirect.com/store/page3.asp?suptype=1&t=1 ⊂_type=3 (eshop!)
http://twitter.com/hadoukenuk (Twitter)
http://www.myspace.com/hadoukenuk (myspace kapely)
http://www.myspace.com/hadoukenremixes (myspace kapely - remixy)
Slovníček pojmů:
Hudební styly
indie rock (indie) (základ ve slově "independent" - nezávislý): postoj kapel a jejich způsob tvorby
(všechno si udělat sám) a jejich zastupování malými, nízkonákladovými vydavatelstvími. Indie rock je otevřený experimentům se zvuky, emocemi a texty a nesnaží se prvoplánově zalíbit mainstreamovému ("mainstream" - hlavní proud) publiku.
grime: hudební styl, který vykrystalizoval z UK Garage (tj. britský hudební styl zahrnující několik druhů elektronické taneční hudby) na začátku nynějšího tisíciletí v Londýně. Kombinuje různé prvky jiných hudebních stylů (hip hopu, reggae atd.), je ale ve většině případů rychlejší. Můžeme se k němu dostat jak v instrumentální podobě, tak v ,,rapované". Oproti hip hopu se ale rýmy vyznačují často tím, že končí na stejné slovo, není to však pravidlem.
nu rave (new rave): hudební styl nesoucí v sobě prvky elektronické hudby, rocku, new wave, disca, indie rocku, techna nebo hip hopu. Spadá do žánru dance-punk. Za hlavního představitele je považována hlavně kapela Klaxons, kromě ní a Hadouken! taky Cansei De Ser Sexy, New Young Pony Club nebo LCD Soundsystem.
Co dále patří k nu rave
remix: úprava skladby, kterou její autor poskytne jinému hudebníkovi. Rozhodně nejde jen o "zrychlené" úpravy na taneční parket, výsledkem je osobité přetvoření původní skladby.
lightsticky: průhledná plastová trubička naplněná chemikáliemi, které po promíchání začnou vydávat
světlo.
fluorescenční barvy: speciální barvy, které jsou díky svému složení schopné odrážet víc světla než ty obyčejné. Nejčastěji se používají v zelené, žluté, oranžové a růžové.
(zdroje: Wikipedia, Filter 10/2007)
© Magda Hergottová, 4.H
Žádné komentáře:
Okomentovat