Jane Austen a její rodinný román

Připadá vám, že se tato autorka vůbec nehodí pro článek do časopisu s tématem „tajemství“? Ano, v jejích knihách nenajdete temné zápletky nebo velkolepá rozuzlení, na jaké jsme zvyklí z nejnovějších knih, které na nás chrlí jednu katastrofickou nebo nereálnou situaci za druhou. Jane Austen je pro takovou literaturu skvělou alternativou.

V podvědomí všech je Jane Austen zakotvená jako anglická autorka romantických knih pro ženy. Kdo ale četl alespoň některý z jejích románů, ten ví, že pravda je trochu někde jinde.
V odborných zdrojích se dočtete, že je představitelkou tzv. „domestic novel“, tedy rodinného románu, který zachycuje život venkovských vyšších vrstev. Jejími hrdinkami bývají mladé ženy, které jsou uváděny do společnosti, přičemž se od nich očekává, že si vyberou vhodného, pokud možno bohatého ženicha. Ovšem nejedná se o literaturu „červených knihoven“; tyto knihy nabízejí dokonalý pohled do tehdejšího způsobu života i uvažování lidí, přinášejí příběhy se spletitými vztahy a nástrahami běžného života, které nakonec hlavní hrdinka překoná. Možná vám bude už od druhé kapitoly jasné, koho si ústřední postava nakonec vezme, ale na tom přece nezáleží – jak se říká, cesta je někdy důležitější než cíl sám, a v případě knih od Jane Austen to platí dvojnásob.
Kdo by se nebavil při pozorování mistrovských dialogů (někdy i monologů dlouhých klidně stránku a půl), kdy je vám absolutně jasné, že postava říká něco naprosto jiného, než co si myslí? Nenápadné intriky, nejistota ohledně povahy druhých – to jsou jedny z pilířů příběhů. A navíc máte možnost poznat mnoho výjimečných postav, brilantně vykreslených a tak skutečných, že se vám zdá, jako byste je znali odjakživa – ať už je to pokrytecká a přetvařující se Isabella z Opatství Northanger nebo třeba poněkud prostoduchá lady Bertramová z Mansfieldského panství.

Dílo
Rozum a cit je kniha vyprávějící příběh dvou sester Elinor a Mariany. Zatímco Elinor je rozumná, racionálně uvažující, opatrná a velmi vyspělá devatenáctiletá dívka, její mladší sestra je vášnivé povahy, vše velmi silně prožívá a sní o velké, jediné lásce svého života. Mariana se vrhá do vztahu rovnýma nohama, nahlas se raduje a prudce trpí, zatímco Elinor všechny své strasti skrývá za kultivovanou maskou, aby nikomu nepřidávala starosti. Opravdu doporučuji přečíst si, jak to celé dopadne, protože rozuzlení této knihy považuji za jedno z největších překvapení ve tvorbě této autorky.
Pýcha a předsudek je opět příběhem sester (Jane Austen měla velmi blízký vztah se svou sestrou, který promítá do svých knih). Tentokrát se však jedná o velmi početnou, chudší rodinu s pěti dcerami, jež se jejich matka snaží co nejrychleji a nejvýhodněji provdat. Hlavní hrdinkou je nejstarší Jane, jemná a křehká dívka zamilovaná do mladíka podobného založení, jen o hodně bohatšího, a hlavně její mladší sestra Elizabeth. Elizabeth je prudké povahy, ráda říká, co si myslí, a rozhodně se odmítá provdat za prvního muže, na něhož její matka ukáže. A pak je tu pan Darcy, chladný, povýšený muž, kterého Elizabeth z duše nenávidí. Ale znáte to, co se škádlívá…
Mansfieldské panství (někdy uváděné pod názvem Mansfieldský park) je o jemné Fanny Piercové, která žije u svých bohatých příbuzných na jejich panství. Jako „chudá neteř“ tu nejdřív zažívá různá příkoří, která ale statečně snáší hlavně díky pomoci bratránka Edmunda, do kterého je už od dětství zamilovaná. Ovšem se vztahy pořádně zamíchá příjezd sourozenců Crawfordových: Edmund se zamiluje do Mary a Henry Crawford postupně propadává kouzlu různých zúčastněných žen.
Emma, kniha pojmenovaná podle hlavní hrdinky, je o jedné bohaté dívce z vyšších vrstev, která se sice rozhodně nemíní vdát, ale zato ráda seznamuje a navádí k sňatku ostatní. Z této její záliby vzniká spousta humorných i nepříjemných situací, ale podstatné je, že i na Emmu ve vdávání jednou dojde.
Opatství Narthanger je pěknou parodií na oblíbenou četbu tehdejších dívek. Catherine je romantická dívka, která žije obklopená knihami plnými temných rodinných tajemství, sirotků a nešťastných lásek. Občas má problém rozlišovat realitu románů od vlastního života, ale s tím by jí mohl pomoci Henry Tilney, pokud se ovšem přenesou přes vzájemná nedorozumění.
Anna Elliotová je opět jméno hlavní hrdinky, v originále se však kniha jmenuje mnohem výstižněji, a to Persuasion (=přemlouvání): nejnovější vydání pro změnu nese název Pýcha a přemlouvání, takže si můžete vybrat. Anně je už sedmadvacet, což se obecně pokládá za dost vysoký věk pro vdávání. Postupně se seznamujeme s jejím příběhem: Anna se kdysi po nátlaku rodiny odmítla vdát za milovaného pana Wentwortha, který nesplňoval představu bohatého ženicha. Po letech se opět setkávají, ovšem z Wentwortha už je kapitán, vážený muž, a začíná se dvořit jiné ženě. Anna poznává, že jí stále není lhostejný, ale chápe jeho hněv kvůli odmítnutí i jeho chladné chování k ní. Jak tohle může dopadnout?
Kromě těchto titulů má Jane Austen na kontě ještě další knihy, například sbírky povídek (Úskalí lásky, Láska a přátelství) nebo román v dopisech Lady Susan. Bohužel jsem nic z toho nečetla, takže nemůžu referovat. Ať už však sáhnete po jakékoliv z jejích knih, můžete si být jisti kvalitou prověřenou generacemi čtenářů, lépe řečeno čtenářek.

Lenka Chudomelová, 6. H