Editorial

Vážení čtenáři,

přicházíme za vámi s posledním číslem Oběžníku GO tohoto školního roku. Maturity jsou složené, známky uzavřené a nám je jasné, že už se všichni (stejně jako my) vidíte na prázdninách: rozvalení na lehátku u moře, svištící na kole kdesi v Alpách, na procházkách v nějakém historickém městě nebo prostě doma, kde vás pro jednou nikdo nebude nutit vstávat na osmou do školy.

A protože vás z této prázdninové nálady rozhodně nechceme vytrhávat, určili jsme prázdniny také jako téma tohoto čísla. Nejdete tu rozhovor s prázdninovými otázkami kladenými paní profesorce Synáčkové, tradiční rubriku Máme rádi zvířata!, velký článek o letních filmových premiérách nebo o Johnu Irvingovi v rubrice o knihách.

Tak teď už zbývá jenom odnést si domů kufřík z výtvarky (taky tak nesnášíte, když se vlečete se školní taškou, kufříkem, který se hrozí vysypat, a ještě deskami s vašimi „výtvory“?), odfrčet s převlečením na tělocvik a nakonec i s ostatními věcmi ze skříněk a tříd, které se budou předělávat. Jste zvědaví, jak bude škola vypadat v září? Protože my

rozhodně ano. Chodba u šaten se teď zdá o dost větší bez těch kovových dveří, o které se vždycky všichni jenom přeráželi, a škola bez obrázků a výzdoby najednou působí tak… agorafobicky. Najednou je tu až moc místa. Třeba to tu v září ani nepoznáme J

Taky na vás padá prázdninová lenost? Na mě teda ano. Ale už jenom pár dní. Pak přijde dvouměsíční volno, na které se tak těšíme – a které tak rychle uteče. (Ještěže se pod editorial nepodepisujeme – teď by mě někteří pravděpodobně měli chuť ukamenovat). Mimochodem, budeme rádi, když se na stránkách Oběžníku zapojíte do ankety ohledně toho, jak budete trávit dovolenou.

Snad si o prázdninách pořádně odpočinete, stihnete udělat to, co jste nestihli během školního roku, a hlavně si to užijete. Určitě zažijete spoustu zajímavých věcí – pokud se o ně budete chtít podělit s ostatními studenty, tak není nic lehčího, než nám svoje vyprávění poslat. V září se zase objevíme s novým číslem Oběžníku GO a už teď můžu prozradit, že chystáme jednu novou a velmi zajímavou rubriku (ale je v takové fázi, že o ní zatím radši nebudu víc prozrazovat). Doufáme, že budete Oběžník i nadále číst a nezanevřete na nás.

Zdraví vás
Redakce Oběžníku GO

Letní filmové premiéry

Léto je už tradičně obdobím, kdy chodí do kin hodně atraktivních snímků. Možná si vzpomínáte, jak předminulý rok k nelibosti fanoušků odložili premiéru filmu Harry Potter a Princ dvojí krve z listopadu na začátek léta, protože jim nějací experti spočítali, že tak budou mít větší tržbu. I tohle léto slibuje kvalitní filmový zážitek – vypadá to, že se máme na co těšit. Tady předkládáme malou ochutnávku toho, co si můžete vybrat.

Zatmění (premiéra 1. 7. 2010)
Třetí díl tetralogie velmi populární hlavně u ženské části populace je tady. Jsem vážně moc zvědavá, co za tak krátkou dobu stihli vytvořit – mám pocit, že to filmaři chrlí jako na běžícím pásu, což bylo v případě Nového měsíce rozhodně na škodu (nechci ranit nějakého skalního fanouška, ale druhý díl se jim fakt moc nepovedl – působil lacině a prvnímu dílu nesahal ani po kotníky). Jak jsem se tak zběžně zajímala o soundtrack, tak aspoň ten je zárukou dobré kvality a trailer taky jde; ale co to proboha vytvořili za plakáty?! Jsou tmavé, a tudíž špatně rozpoznatelné, a navíc vypadají, jako by je na koleni spíchnul nějaký amatér. Začínám se vážně bát, co provedli s tím filmem.
Oficiální synopse: „Seattlem otřásá série záhadných vražd a Belle znovu hrozí nebezpečí od záludné upírky, jež stále touží ji zabít. Uprostřed toho všeho se navíc musí rozhodnout, čemu dá přednost: lásce k Edwardovi, nebo přátelství s Jacobem. Edward je upír, Jacob vlkodlak. Jsou jako led a oheň. Společnou mají jen vzájemnou nesmiřitelnou nenávist. A ještě jedno rozhodnutí musí Bella učinit: má zvolit život, či smrt? Ale co pro ni znamená život a co je smrt?“

Dopisy pro Julii (8. 7. 2010)
Další klasická letní slaďárna s Amandou Seyfried v hlavní roli. Samozřejmě je vám hned na začátku jasné, jak to všechno skončí – ale proč na to nezajít, pokud si potřebujete jenom utvrdit svůj životní názor o šťastné a romantické lásce? Myslím, že nic jiného se od toho čekat nedá.
Oficiální synopse: „Dopisy pro Julii jsou dojemnou a zároveň hravou love-story, vyprávěním o jiskřivé mladé lásce, ale také o vzkříšení lásky zdánlivě dávno ztracené. Když mladá Američanka Sophie (Amanda Seyfriedová, známá z muzikálového hitu Mamma Mia!), přicestuje do italské Verony, setkává se tu se skupinou dobrovolníků. Jejich prací je odpovídat na dopisy, které toužící ženy vkládají do mezer ve zdech starobylého domu, jenž byl podle pověstí svědkem vášnivé a tragické lásky Romea a Julie. Právě tady Sophie objeví dopis napsaný před padesáti lety! A tento okamžik změní život nejen Sophii, ale i mnoha dalším lidem. Podnikavé dívce se podaří najít pisatelku dopisu – Claire (Vanessa Redgraveová), která do Itálie přijede se svým vnukem (Christopher Egan), a společně se vydají hledat Lorenza, jehož Claire před půl stoletím opustila... A jakou roli sehraje v příběhu snoubenec Claire Victor (Gael Garcia Bernal)?“

Shrek: Zvonec a konec (premiéra 15. 7. 2010)
Čtvrté (a podle názvu i poslední) pokračování populárních dobrodružství trochu netradičního zlobřího hrdiny, jeho zelené lásky nebo věrného prostořekého kamaráda je konečně tady!
Oficiální synopse: „Když si podáte nebezpečnou dračici, zachráníte krásnou princeznu a tchýnino království, co dalšího ještě můžete dokázat? Pokud se jmenujete Shrek, pravděpodobně trochu zfotrovatíte. Místo toho, aby jako za starých dobrých časů děsil vesničany, teď jim otrávený Shrek rozdává autogramy. Co se to stalo s divokým zlobrem? Protože se mu stýská po době, kdy byl „pravým netvorem“, podepíše Shrek smlouvu se lstivým prodavačem iluzí Rampelníkem. V tu chvíli se ocitne ve zvrácené alternativní verzi království Za sedmero horami, kde jsou zlobři houfně pronásledováni, Rampelník je králem a Fiona ho ve skutečnosti nikdy nepotkala. Tak musí Shrek napravit, co spískal, zachránit přátele, obnovit svět takový, jaký býval, a znovu získat svou Pravou lásku.“
Podle traileru se na nás chystá velká porce zábavy – a podle mě je jenom dobře, že se autoři rozhodli pro „alternativní verzi“, protože co by mohli ještě vytěžit z té původní? Jenom doufám, že mají dost soudnosti na to, aby opravdu skončili, a že se nedočkáme nekonečných slátaných pokračování.

Počátek (premiéra 22. 7. 2010)
Máte (tak jako já) v oblibě režiséra Ch. Nolana (Batman začíná a Temný rytíř, Dokonalý trik, Insomnie, Memento…)? Pak si nesmíte nechat ujít ani Počátek. Trochu jsem zahledala na internetu a našla jsem v souvislosti s ním samé superlativy: nejočekávanější film tohoto léta, Batman bez Netopýřího muže (kvalitou triků), úžasný trailer, který toho ukazuje dost, ale přesto málo (dlouho z průběžných trailerů nebylo jasné, o co jde, ale přesto jsem se nemohla dočkat!). Tohle je prostě film, který byste si neměli nechat ujít.
Oficiální synopse: „Dom Cobb (Leonardo DiCaprio) je zkušený zloděj, absolutní špička v nebezpečném umění extrakce: krádeže cenných tajemství z hloubi podvědomí během snění, kdy je mysl nejzranitelnější. Cobbova vzácná schopnost z něj učinila vyhledávaného hráče v zákeřném světě korporátní špionáže, ale také z něj udělala uprchlíka a stála ho všechno, co kdy miloval. Teď dostane Cobb šanci na vykoupení. Jedna poslední akce mu může vrátit normální život, ale jen pokud se mu podaří provést nemožné – počátek. Místo dokonalé krádeže musí Cobb a jeho tým specialistů zvrátit běh věcí. Jejich úkolem není myšlenku ukrást, ale vnuknout ji. Pokud uspějí, půjde o dokonalý zločin. Ale sebepečlivější plánování a odborná znalost je nemůže připravit na nebezpečného nepřítele, který nejspíš předvídá každý jejich krok. Nepřítel, kterého mohl čekat jen Cobb. Uznávaný režisér Christopher Nolan natočil mezinárodně obsazený sci-fi akční snímek „Počátek“, který vás zavede nejen na různá místa na světě ale také do intimního a nekonečného světa snů.“

Zatím spolu, zatím živí (premiéra 29. 7. 2010)
Když jsem se dívala na trailer, tak jsem si nejdřív říkala, že jde o nějakou příšernou pitomost – a pak jsem se přistihla, jak se směju ostošest. Možná nejde o nějakou zásadní filmovou událost, ale tenhle film rozhodně slibuje pořádnou porci zábavy, kterou od letního filmu tak trochu čekáme. Před pěti minutami jsem ani jsem nevěděla, že film Zatím spolu, zatím živí existuje, ale teď jsem rozhodnutá jít na něj do kina, a to se mi moc často nestává.
Oficiální synopse: „Mladá žena z maloměsta (Cameron Diaz) si v akční komedii vyrazí na rande naslepo a během příštích několika dní se jí život obrátí vzhůru nohama - jejím partnerem je totiž sympatický, ale poněkud tajemný cizinec (Tom Cruise), který vykazuje všechny znaky superšpióna nadupaného všemožnými znalostmi a bojovými uměními. Nic ale není tak, jak se na první pohled zdá…“

Salt (premiéra 12. 8. 2010)
Tento film zase pro změnu vypadá jako tradiční akční thriller, se skvělým obsazením a nepříliš novátorským tématem. Podle traileru ale jde o poctivý (alespoň vizuálně) snímek, který nikoho neurazí, zvlášť pokud má ten někdo rád Angelinu Jolie.
Oficiální synopse: „Evelyn Salt (Angelina Jolie) je agentkou CIA, která složila přísahu služby, cti a vlasti. Když je přeběhlíkem obviněna, že je ruskou prozatímní nečinnou špiónkou, Salt uteče, aby očistila své jméno a jednou provždy dokázala, že je vlastenka. Za použití všech svých schopností a roků zkušeností jako tajná agentka se musí vyhnout zajetí a ochránit svého manžela, jinak nejmocnější světové síly vymažou jakoukoli stopu o její existenci.“

Ondine (premiéra 12. 8. 2010)
Ondine vypadá na fantasy romantiku, možná takový ten typ, ke kterému by se měly dávat kapesníky. Nevím, co si o tom mám myslet, vypadá to, že je to film rok starý, který jde k nám do kin až teď, a synopse je taky dost krátká: „Příběh je o irském rybáři, který objeví ve své rybářské síti ženu, o které se domnívá, že je mořská panna.“ Z traileru se dozvíte víc, jen dodám, že v hlavní roli uvidíte Colina Farrella.
 
Čarodějův učeň (premiéra 19. 8. 2010)
Jakkoliv to možná zní divně, podle traileru jde o velmi trikově vydařené fantasy s ironickým humorem, který přinejmenším neurazí. Pokud máte rádi fantasy a nevadí vám, že všechny jedou podle podobného vzorce, tak se určitě budete dobře bavit. A Nicolas Cage v jedné z hlavních rolí by taky mohl být jistou zárukou kvality.
Oficiální synopse: „Balthazar Blake (Nicolas Cage) je čarodějným mistrem, který se v současném Manhattanu snaží ubránit město před svým úhlavním nepřítelem Maximem Horvathem (Alfred Molina). Balthazar na to ale sám nestačí a proto vyhledá pomoc Davea Stutlera (Jay Baruchel), zdánlivě obyčejného člověka, který v sobě ale ukrývá netušené možnosti, a učiní z něj navzdory jeho pochybám svého učně. Čaroděj svého nedobrovolného žáka v rychlosti zasvětí do základů tajného umění magie a kouzel a společně se tato neobvyklá dvojice pokouší s pomocí svých schopností postavit jedněm z nejagresivnějších - a nejzákeřnějších - čarodějů všech dob. Dave je nucen v sobě najít veškerou odvahu k tomu, aby jako Čarodějův učeň svůj výcvik přežil, zachránil město a získal srdce své vyvolené.“
Poslední vládce větru (premiéra 26. 8. 2010)
Zatímco Čarodějův učeň mi připadal jako celkem zajímavé fantasy, tento film podle traileru spoléhá jenom na triky a 3D verzi. Nějak mě na něm nic nezaujalo. Znáte takové ty filmy, kde všichni mluví o záchraně světa a o tom, jak je jejich úkol důležitý, ale vy jim to vůbec nevěříte? Tak takhle na mě trailer zapůsobil. Ale pokud máte rádi bojové scény, tak ty budou očividně kvalitní.
Oficiální synopse: „Vzduch, Voda, Země, Oheň. Čtyři národy spojené osudem, když Ohnivý národ všem ostatním vyhlásí válku. Uplynulo celé jedno století od jejího začátku, přesto na obzoru není vidět naděje na její ukončení. Statečný bojovník Aang (Noah Ringer) zjistí, že je posledním Avatarem, schopným ovládat všechny čtyři elementy. Spojí se s Katarou (Nicola Peltz), která ovládá vodní živel a jejím bratrem Sokkou (Jackson Rathbone) ve snaze nastolit ve válkou zmítaném světě klid a mír. Akční fantasy Poslední vládce větru se inspirovalo pupulárním animovaným televizním seriálem.“
L. Ch.

Máme rádi zvířata!

Trnucha CastexovaPřeskočit výpis nalezených zvířat

(Potamotrygon castexi)

Tímto zvláštním názvem oplývá ryba z řádu rejnoků, která má světle hnědé tělo se žlutými skvrnami (skoro až jaguářím vzorem) o průměru až 60 cm a. Tento nenápadný živočich se živí korýši, měkkýši a rybami a na svém ocasu má osten s jedovou žlázou, kterým se brání před predátory. Vyskytuje se ve sladkých vodách, nejčastěji v povodí jihoamerických řek blízko Amazonie. Pokud byste si chtěli tuhle sympatickou rybku pořídit, nesmí vám chybět velké a prostorné akvárium a asi tak 4000 korun v peněžence. Délka života je odhadována na 15 let.

Klokánek králíkovitý

(Bettongia penicillata)

Mládě klokánka kulíkovitého váží přibližně 1 gram a ve vaku zůstává po dobu tří měsíců. Už zdrobnělý název živočicha napovídá, že jeho rozměry nebudou nějaká velká čísla – délka těla je 30 – 38cm, ocasu až 36 cm a váží maximálně 1, 6 kg. Výborně skáče a šplhá, je rozšířen na území Austrálie a živí se houbami, rostlinami i drobným hmyzem. Je kriticky ohroženým druhem a zajímavostí je, že pomocí svého ocasu může ze země sbírat různé předměty, např. semena rostlin. Ostatní klokani ocas využívají k udržení rovnováhy. V přírodě prý klokánci vůbec nepijí vodu, ale získávají ji z plodnic hub.

P. a P.

Úsměv, prosím :-)

Povídá pan Hedvábný: "Nejraději mám letní prázdniny." "Proč? Vždyť už dávno nechodíš do školy." "Ale děti chodí a já dva měsíce nemusím dělat domácí úkoly."
Ptali se pana učitele: "Jaký jste měl důvod, že jste si vybral právě učitelské povolání?" "Hlavně dva důvody: červenec a srpen."
Pepíček píše z tábora: "Hodně jím a jenom odpočívám. Je tu moc hezky. PS: Co je to epidemie?"
Maminka odvádí žáčka od školy a říká: "No vidíš, co děláš, já nepochopím, jak jsi mohl zapomenout na to, že už jsou prázdniny!"
Začal nový školní rok a učitel se ptá: "Tak co, Pepíčku, opakoval sis přes prázdniny počty?" "Ano, prosím." "Tak se předveď a počítej." "Sedm, osm, devět, deset, spodek, filek, král a eso."
Učitel si o prázdninách přivydělává jako výčepní v jedné z hospod:
"Chlapi, jestli mi budete do toho čepování kecat, tak vás rozsadím."

"Co ses dneska naučil ve fyzice, Honzíku?"
"Že věci se teplem roztahují a zimou stahují."
"A můžeš uvést nějaký příklad?"
"Jistě, třeba prázdniny - v létě jsou delší a v zimě kratší…“


Škola je vlastně geniální - Thomas Alva Edison totiž říká: „Genialita je jedno procento inspirace a devadesát devět procent potu.”
citát: Život utíká jako prázdniny: zprvu pomalu, pak stále rychleji. Cesbron

Rozhovor s paní profesorkou Jitkou Synáčkovou

Kam se chystáte o letních prázdninách?

Na prázdniny se velmi těším – je to čas, kdy jsem nezávislá na čase a povinnostech, tzn. „nic nemusím“ a v podstatě mohu dělat jen to, co chci…letos se chystám se na kratší cesty se sportovními aktivitami po České republice, na konci prázdnin do Anglie.

Preferujete prázdniny strávené v České republice nebo v zahraničí?

Oba způsoby léta mají svá kouzla, a tak v ideálním případě by se mi líbil měsíc strávený u moře a měsíc cestování po České republice.

Chtěla byste umět létat?

Ne…i když musím přiznat, že když jsem vloni letěla větroněm a byl to krásný pocit volnosti.

Těšila jste se na den rozdávání vysvědčení, když jste ještě studovala?

Samozřejmě, že těšila…na „nicnedělání“ a cestování…

Jaké byly vaše nejhorší známky?

Na vysvědčení několik dvojek.

Na jaké škole jste studovala?

Po gymnáziu na Pedagogické a na Matematicko-fyzikální fakultě.

Máte oblíbené německé slovo? Jaké to je?

Např. Sehnsucht (= touha), Schőnheit (= krása), Vergissmeinnicht (pomněnka) a také větu z jedné básně: „Lass die Sonne in dein Herz“ (= nech vstoupit slunce do svého srdce)

Budou pro vás prázdniny prázdnými dny nebo nebudete vědět, kam dřív skočit?

Určitě ne… prázdniny jsou přece časem „sladkého lenošení“ a je na nich kouzelné právě to, že (jak už jsem zmínila): „Nic nemusím.“

Sledujete stránky Oběžníku?

Velmi málo se mi dostává do rukou, ale pokud se s ním potkám, ráda si ho vždycky přečtu od začátku až do konce…a musím vás za něj pochválit.

Jaké jsou vaše osobní zájmy?

Ráda cestuji, chodím do přírody, rekreačně sportuji, tancuji, čtu, mám ráda divadlo, poslouchám hudbu, sleduji trendy zdravého stylu života…

Píšete propiskou nebo perem?

Od dětství jsem ráda psala perem, v poslední době žádné kvalitní nevlastním, a tak píšu propiskou…

Jíte meloun?

Ta otázka mě pobavila…jako dítěti mi meloun nikdy nechutnal, až nedávno se jeden člověk vsadil, že mě meloun naučí jíst… no a podařilo se mu to, i když mnohem radši mám jahody nebo ananas.

Připravila P. a P.

Pan profesor Bauer na prknech, co znamenají svět

V rámci LIterárně HIstorického VÝjezdu se studentům třetích ročníků naskytla jedinečná příležitost navštívit divadelní představení spolku u.s.Marvin, jehož hrdým členem je i náš moderní učitel chemie Jan Bauer. Z řad studentů předběžně přislíbilo účast asi patnáct lidí, jak už to tak ale se studenty bývá, přišli jsme se podívat všehovšudy tři. Naštěstí bylo malé hlediště klubu Klamovka i tak téměř vyprodané a my, diváci, jsme se mohli těšit hned na dvě hry.
Tou první byla adaptace rozhlasové hry Milana Uhdeho, Zubařovo Pokušení. V ní se paranoidní zubař hodlá, po vzoru smyslů zbaveného tramvajáka, o kterém četl v novinách, vypořádat se stereotypem své práce a na nervy lezoucími pacienty dosti neortodoxním způsobem. Po přestávce strávené s profesory na baru, ve společnosti oranžové limonády, kafe a vaflí, jsme se vrátili, abychom zhlédli druhou premiéru Hvězd Zdeňka Jirotky, skládající se ze tří příběhů. Hvězdy nad starým Vavrouchem jsou filosofickým dramatem o švestkách a vesmíru, Rodinná tradice duchařským příběhem o komplikacích sňatků z rozumu a Škola společenské výchovy brutální satirou o svazujících pravidlech společnosti – zkrátka nehorázná bžunda. Víc snad nebudu z děje prozrazovat. Ti, které tímto nevyženu na příští vystoupení ansámblu u.s.Marvin, si ho ostatně mohou přečíst ve sbírce Pravidla se změnila.
Ačkoli ani jednu z předloh vůbec neznám, adaptaci obou děl zvládl soubor, dle mého nezkušeného laického názoru, naprosto výborně. Snad nás všechny v tomto utvrdí sám autor první hry, Milan Uhde, kterýžto představení zhlédl a velice si ho pochvaloval. Sám bych pak vyzdvihl výkon Marka Ondry, ale protože ten u nás na ústavě neučí, věnuji následující řádky panu profesoru Bauerovi. Na scénu vyleze jako první, když si v Zubařově Pokušení střihne roli vyplašeného inženýra Austa. A zatímco si hned v začátku hry můžete užít jeho one-man show na jevišti, ve které mu trvá věky, než se usadí do čekárny, záhy budete s postavou sympatizovat, když mu bude další pacientka hustit do hlavy svůj zdánlivě nekonečný životní příběh (nepatříte-li ovšem k lidem, kteří své nudné historky ze života vykládají ostatním na ulici). Těžko říci, zda je pak pozvání do ordinace pro Austa vysvobozením, nebo prokletím, protože šílenému zubaři pomalu bouchají saze. Kdo navíc neviděl profesora Bauera nikdy tančit, nemusí kvůli tomu chodit na maturitní ples. Ve druhé hře se nám pak pan profesor představí nejprve jako vážený starosta ve Hvězdách nad starým Vavrouchem, a poté ve Škole společenské výchovy jako (uhodli) učitel. Všechny tři role mu byly ušity na míru a pan profesor v nich chodí jako v pohodlných botaskách. A ke konci se tam dokonce porve.
Divadelním nadšencům snad ani nemusím vnucovat, ale všem ostatním studentům hru vřele doporučuji. Málokdy se vám naskytne příležitost spatřit některého z vašich pedagogů v činnosti jiné, než při které vás otravují a buzerují. Jak tak budete hačat v sále, uvědomíte si, že i ti učitelé jsou vlastně celkem zábavný lidi. A vezměte do divadla třeba svého partnera a můžete pak během představení tiše pištět: „Hele, ten učí u nás na škole!“ a když u toho budete předstírat, že jste o jeho obsazení vůbec nevěděli, bude to o to zábavnější. Profesorům-hercům zdar.

Vilém Živný, 3. Z