Bude. Nojo, to se lehko řekne, ale jak má normální smrtelník s takovou informací naložit? Budou snad jednodušší písemky, když řeknu básničku? Nebo bude vyučování jen od devíti do jedenácti, když budu mít u sebe knihu rýmů? A nebo se Gymnázium Opatov propadne do hlubin pekelných, když vymyslím rým na slovo vysvědčení? Ne! Ne, ne a ještě jednou NE! TAK K ČEMU TY VERŠOVÁNKY? Mno, jeden důvod by tu byl… Je tu možnost vyhrát něco opravdu delikátního. Tedy:
Vyhlašujeme soutěž ke dni poezie
Kdo chce vyhrát, musí složit báseň, která bude obsahovat příjmení všech vyučujících GO. Tuto báseň pak uveřejnit 16. listopadu při dni poezie v písemné formě.
A VÝHRA?
ŠKOLNÍ ŘÁD GO VE VERŠÍCH!
Že nic takového neexistuje? Zde malá ochutnávka:
Gymnázium Opatov, Praha 4, Konstantinova 1500
Školní řád
Článek 1
Obecná část
Všichni trochu zákon ctíme,
To bych tady zmínil rád.
Tož se ani nedivíme,
že ho ctí i Školní řád
Je to zákon pět šest jedna,
z něhož náš řád zrozen jest.
Kdo ho stvořil, to byl bedna
a sluší se mu vzdávat čest.
Každé dítko má svá práva,
Jak to říká Úmluva.
Na silnici přednost zprava
a místo facky domluva.
Ten, kdo chce být u nás žákem,
musí chodit do školy.
Nevystřelit okno prakem
a v kostele být v neděli.
Také nesmí trýznit jiné,
když se nikdo nedívá.
Radši mluvit, jak když tiskne
a ne jak prase ze chlíva.
Kdo se jinak chovat bude,
toho kopnem do zadku.
Pěkně jinam šupem půjde,
jsme přec dbalí pořádku!
(Jan Bauer, profesor chemie a biologie)
Žádné komentáře:
Okomentovat