Anglickou spisovatelku Agathu Christie (1890-1976) má asi každý z nás spojenou s detektivkami, zvláště pak s postavami Hercula Poirota nebo slečny Marplové. Její život byl však stejně, ne-li více zajímavý jako její knihy.
Svůj životopis začala psát v pětasedmdesáti a vrací se v něm ke vzpomínkám od útlého dětství až po svůj pokročilý věk. Nechává nás nahlédnout do tehdejší společnosti, ve které bylo hlavním cílem dívky šťastně se vdát, do svého dětského světa plného fantasie, času dospívání (nestačila jsem se divit, kolik nabídek k sňatku dostala) nebo zážitků s prvním manželem Archiem Christie, se kterým měla dceru Rosalind a který ji opustil, a druhým manželem, o patnáct let mladším archeologem Maxem Mallowanem. Zažila obě světové války: Tu první prožila jako sestra a pracovnice v lékárně, kde také posbírala zkušenosti s jedy a nebezpečnými látkami a v průběhu druhé světové války žila v bombardovaném Londýně.
Psaní měla dlouho jen jako koníček, jakési soukromé dobrodružství a zároveň přilepšení příjmů. Trvalo dlouho, než se začala považovat za spisovatelku a po celý život přijímala velké výzvy, takže kromě detektivek psala i romány z úplně jiného soudku (často pod pseudonymem, aby si nezkazila jméno spojené s detektivkami) a
také napsala několik divadelních her (její Past na myši je nejdéle uváděnou hrou, hraje se nepřetržitě od roku 1920). V této knize čtenářům poodhaluje okolnosti vzniku některých knih i postav a dodává svůj vztah k nim – například se můžete dozvědět, že kapitán Hastings jí po nějaké době začal lézt na nervy, a tak ho vypustila a že Smrt Lorda Edgwarea psanou z pohledu vraha si opravdu užila. Vlastní životopis Agathy Christie je krásným dílem věrohodně vypovídajícím o jedné velké osobnosti světové literatury i o době, která ji formovala. Je psána s odstupem a moudrostí dámy, jež ví o světě své a ráda předá svoje názory dál, i když je čtenářům nevnucuje. Je to neuvěřitelně pohodová kniha, vtipná, smutná i napínavá. Taková, která se čte s radostí, a jejích pár set stránek je jen výhodou. Vážně jsem si přála, aby byl její život delší.
A proč se vlastně dala Agatha Christie na literární dráhu? I na tuhle otázku najdete odpověď: „S vyjadřováním budu mít asi potíže vždycky. Pravděpodobně je to jedna z příčin, proč se ze mě stala spisovatelka.“
(Lenka Chudomelová, 5. H)
Žádné komentáře:
Okomentovat