Rozhovor s paní profesorkou Ničovou (F, M)

• Těšíte se na Vánoce? Pekla jste letos cukroví a pečete ho každoročně?

Na Vánoce se moc těším. Především proto, že si užiji svoji rodinu a budeme mít čas sejít se s přáteli. Myslím, že o tom by měly být Vánoce především.

Co se týče cukroví, mám zatím 4 druhy. Určitě budu dělat ještě vánočku. Jinak peču až od té doby, co se mi narodil syn.

• Jaké vánoční zvyky dodržujete?

To se ptáte toho pravého. Na Štědrý den nešiji, nepletu a neperu - vše přináší smůlu. Chodíme na velkou procházku - náš rodinný zvyk. Jinak vánoční stromek, rybí polévka, ryba s bramborovým salátem a vinná klobása, poslouchání koled, dárky. Během štědrovečerní večeře nevstáváme. Zapalujeme svíčky za ty, kteří již mezi námi nejsou.

Na Boží hod rodinné návštěvy, slavnostní oběd.

• Upřednostňujete živý nebo umělý stromeček?

Já živý, pro jeho nenahraditelnou vůni.

• Jak u vás doma probíhá 24. prosinec?

To je příliš osobní.

• Vidíte nějaký rozdíl mezi vnímáním Vánoc za doby vašeho dětství a dnes?

Globálně, jak Vánoce vnímají jednotlivé rodiny, dodržují tradice, snaží se udělat radost svým blízkým…, to nedokážu posoudit. Určitě se ale nestojí fronty na mandarinky, jít do kostela není problém, rodiny a přátelé se stále scházejí. Vánoce se stávají silným obchodním artiklem a útočí na vás už od podzimu, vytrácí se určitá intimita, objevuje se z mého pohledu kýčovitá výzdoba ...

Pro mě osobně nastal velký rozdíl ve výměně rolí. Dětství a Vánoce, to byli především mí rodiče. To oni vykouzlili tu úžasnou atmosféru a pohodu, kterou jsem si strašně moc užívala. Pak přišlo krásné období chystání Vánoc pro našeho syna, když byl malý. Ta dětská spontánnost, těšení, žasnutí a radost z každého dárku. No a dnes je to hlavně o pohodě a klidu.

• Chtěla byste někdy zažít Vánoce na jižní polokouli?

Takové Vánoce na Novém Zélandu bych určitě mohla vyzkoušet. Těžko by to byla ta pravá vánoční atmosféra, ale pohoda určitě, dobíjející Slunce, relax …

• Proč jste si vybrala profesi učitelky?

Jsem přesvědčená, že to je práce, která má smysl, a věděla jsem, že mě bude i bavit. No a pak mě samozřejmě lákaly prázdniny. Dnes si stále více cením, že pracuji s inteligentními lidmi a jsem tak trochu v izolovaném prostředí, kde pořád platí hodnoty, které jsou pro mne důležité. Také se při své práci nenudím, nutí mě přemýšlet, dále se vzdělávat a sebezpytovat. Netušila jsem ale, že je tak vyčerpávající, časově náročná a špatně placená

• Máte doma hmoždíř?

Počet hmoždířů u nás doma je dán výrazem x⁰, kde x je z množiny všech reálných čísel kromě nuly.

• Líbí se vám interiéry naší školy?

Důležité je, jak se líbí vám a jestli máte nějaký nápad na vylepšení.

Za tu dobu, co jsem ve škole, se vlastně všechno zrekonstruovalo( záchody, tělocvičny, jídelny, kuchyň, učebny, kabinety…), koupilo se nové vybavení, technika, máme nové osvětlení…. a to je ohromná změna k lepšímu. Mrzí mě proto, když studenti něco úmyslně zničí (lavice…).

Co se týče výzdoby chodeb, jsem moc ráda, že tam visí obrázky studentů a ne nějaké neosobní plakáty. Ráda si prohlížím, co studenti vytvářejí, a mám velkou radost z toho, jak jim to jde. Mimochodem, když jsme u toho malování, tak se mi strašně líbila kresba na titulní stránce vašeho časopisu.

Jinak mi vadí, že některé třídy (z původních družin) jsou menší a pro plný počet studentů jsou z mého pohledu malé (normy ale splňují). Pak se mi nelíbí některé barvy – jsou někdy až moc ostré. U učeben na chodbách by se hodily další lavičky, abyste neseděli na zemi, ale to je otázka peněz.

Celkově je všude nová malba, výzdoba tříd ještě probíhá.

• Jaké máte koníčky, kterými vyplňujete volný čas?

Hlavně pohyb, ale rekreačně, pak čtení, šití, vaření, tanec, zahrada, další vzdělávání. Až se nebudu moci hýbat, plánuji malování a návrat ke klavíru nebo kytaru.

Rozhovor s paní profesorkou Ničovou připravila Pavlína Coufalová, 6. H. Rozhovor probíhal po internetu.

P. S.: Redakce děkuje za poskytnutí rozhovoru i za vyslovení problematiky laviček na chodbách (zvlášť před odbornými učebnami, které bývají zamknuté). Tato záležitost je pro mnohé studenty opravdu zajímavým tématem, protože posedávat na zemi nás ani trochu nebaví.