Prasečí chřipka útočí. I když bych asi měla spíš říct mexická nebo nová chřipka, protože název prasečí chřipka už je evidentně out. Pravděpodobně k tomu přispěl Izrael, který je zásadně proti všemu, co by mohlo jen vzdáleně souviset s vepřovým.
Zdá se, že panika zachvacuje svět, i když názory na závažnost situace se dost liší. Někdo říká, abychom zachovávali klid a že léků je dost - Evropa je připravená. Na druhou stranu lidé v některých zemích začínají vykupovat roušky, USA hlásí první obět (dvouleté dítě) a Irsko přiznává nerovnoměrnou zásobenost léky. Odborníci se shodují: první vlnu chřipky už nelze zachytit. Větší nebezpečí by ovšem nastalo, kdyby nemoc zmutovala.
Přpadá mi nespravedlivé, jak se ta zvířata vždycky do něčeho namočí. Jednou je to ptačí chřipka, předtím nemoc šílených krav - a teď prasečí chřipka. Ovšem tentokrát jsou v tom prasata tak trochu nevinně - nemoc se dál šíří mezi lidmi, dokonce i samotným vzduchem. Takže je asi fér, že to přejmenovali. Na druhou stranu, jak k tomu přijde Mexiko?
Dobře, je pravda, že se tady už trochu dlouho rozepisuju o názvech. Původně jsem chtěla položit jinou otázku: Připouštíme si nebezpečí? V naší globální společnosti je problém jednoho národa problémem všech, ale nebereme to pořád jako že "v Mexiku mají nějaké problémy"? Musím říct, že mě celkem zaskočilo, když ráno říkali v rádiu, že to k nám dorazí během několika týdnů. Otázka nené jestli, ale kdy. A už vůbec není jisté kdo, pokud to přijde, tak už budou v ohrožení všichni. odborníci zatím evidentně nemají jasno ani v tom, která skupina je v největším ohrožení - nejdříve se říkalo, že lidé mezi 25 a 40, teď jsem slyšela, že důchodci a děti.
Připouštíme si to? Přiznáváme si, že by klidně mohlo dojít k podobné pandemii, jako na začátku 20. století se španělskou chřipkou? Asi vám připadá, že teď jsem to já, kdo rozšiřuje paniku. Ale možná by bylo na čase položit si tyto otázky a odpovědět si na ně. A to se netýká jen prasečí chřipky.
středa 29. dubna 2009
úterý 28. dubna 2009
Úvodník
Školní časopis, jak jste si jistě všimli, v poslední době moc nevycházel a ani tak se nesetkával zrovna s úspěchem. Tento školní rok jsme se rozhodli ho plnohodnotně obnovit a teď v ruce držíte jeho první vydání.
Chtěli bychom se věnovat tématům, která Vás zajímají, proto pokud rádi píšete a chcete se podílet na výrobě časopisu (ať už trvale nebo občasně, třeba povídkou), určitě nám dejte vědět, budeme moc rádi.
V září do naší školy nastoupilo mnoho nových profesorů; vítáme je tu a doufáme, že se jim u nás líbí:-). Budeme se snažit zprostředkovat s nimi alespoň několik rozhovorů, abyste se s nimi mohli seznámit. V tomto čísle jsme ale začaly trochu jinak: můžete si přečíst rozhovor s panem profesorem Bauerem.
Odpovídal na otázky, které nám dlouho vrtaly hlavou:-).
Přejeme hodně úspěchů ve školním roce.
Redakce
Rozhovor s panem profesorem Bauerem
Požádali jsme pana profesora Bauera, aby nám zodpověděl pár otázek, a vy si nyní můžete přečíst jeho zajímavé odpovědi!
Ø Proč jste si vybral právě profesi učitele?
Já už si to nepamatuju.
Ø Co bylo po dobu vaší kariéry největším úspěchem?Musím se zamyslet, jestli by se mezi všemi těmi úspěchy dalo najít něco, co tak nějak vybočuje…
Už vím. Jeden ze studentů, co tu už nestuduje, se na konci studia začal podepisovat na písemky. Už to zvládl.
Ø A máte zkušenosti i s jinými profesemi, než je vaše současná?
Ano. Profese prodavačky. Včera jsem byl nakupovat.
Ø Živil jste se i jinou profesí než učitelskou?
Ano. Abych to správně pojmenoval pomocná síla v kuchyni.
Ø Takže jste vařil v nějaké restauraci?
Ne. Myl jsem nádobí, škrábal brambory. Neměl jsem kvalifikaci k tomu, abych vařil.
Ø Jaké je vaše oblíbené jídlo ve školní jídelně?
Přemýšlím, jestli něco tak výrazného vyniká z řady. Tak třeba to maso, špenát a třeba bramborovej knedlík.
Ø Jakou hudbu si rád poslechnete a který film vás zaujme?
To je jedna otázka? Takže mám dát jednu odpověď? Rád si poslechnu hudbu, která se mi líbí a zaujal by mě asi film Kung Fu Panda.
Ø A jaký žánr hudby se vám líbí?
Těch je víc.
Ø Například?
Těch je natolik víc, že by bylo lepší pojmenovat co ne. Třeba Eva a Vašek nebo to co prodávaj v teleshoppingu, protože tam tu písničku tak jako pokazí. Normálně je poslouchatelná, ale pak už ne.
Ø Takže nemáte rád remixy?
Něco jo, něco ne. Jak kdy.
Ø Co říkáte na hip hop a rap, dnes dost populární hudbu?
Hip hop a rap neposlouchám, ale nevadí mi to. Občas, když poslouchám rádio, tak se mi zdá, že hrajou pořád tu samou písničku.
Ø Umíte zpívat?
Nevím, nikdy jsem to nezkoušel.
Ø Ani v hudební výchově jste nezpíval?
V hudební výchově jsem využíval toho, že se zpívalo sborem, takže jsem jen pohyboval ústy.
Ø Proč jste to nikdy nezkoušel?
Pud sebezáchovy. Mám pocit, že neovládám umění zpěvu. Vychází to z toho, že třeba neřídím auto, protože si myslím, že ho řídit neumím. Ale nezkoušel jsem to.
Ø Umíte hrát na nějaký hudební nástroj?
Nooo…. Na triangl.
Ø Jak trávíte volný čas? Co třeba děláte, když přijdete domů?
Dojdu si na záchod, umeju ruce. Někdy velice rád dělám zejména tu první věc.
Ø Dobře, ale kromě běžných denních činností?
Spoluvlastním mnoho nemovitostí, takže o víkendech je objíždím a opečovávám.
Ø A v těch nemovitostech máte i televizory Tesla?
Ano.
Ø A proč sbíráte zrovna televizory?
Každej z chlapečků něco sbírá.
Ø Takže je sbíráte už od mládí?
Už zhruba dvacet let, víc než dvacet let.
Ø Proč zrovna značka Tesla?
Vaší dvojkové kategorii se to těžko vysvětluje. Dříve moc jiné značky nebyly. A teď je k sehnání dost dílů na renovaci.
Ø Jak jste k televizorům přicházel? Dostával jste je, nacházel …?
Nacházel i dostal, a to i dnes.
Dnes z důvodů ekologie se moc televize na ulici neválí, ale jsou různé sběrné dvory, které navštěvuji.
Ø Vrátíme se ještě k tomu volnému času. Jezdíte i do zahraničí? Kde jste byl nejdál?
Ano, ano. No, neberu to tak bejt co nejdál, ani se nesnažím o přílišnou exotiku. Ale nejdál? Asi někde ve středomoří.
Ø Líbí se vám v zahraničí více než v ČR?
Nedá se to srovnávat. Je úžasný šplhat v Alpičkách, ale je tam jiný typ přírody, takže spíš zjistit, jak je to jiný.
Ø Takže se třeba neválíte někde u moře?
To bych nemohl, válet se někde u moře. Jsou mi nepohodlné vyšší teploty a větší množství lidí.
Ø Někteří studenti si myslí, že vynikáte mezi ostatními vyučujícími. Máte také takový dojem?
No na to je obtížné odpovědět z toho důvodu, protože nevím, z čeho pramení pocit, že vynikám. Jestli z toho, kolik kapesníků mám zrovna v kapse nebo jaké nosím barvy ponožek …
Ø Ani netušíte, jak jste jiný než ostatní profesoři?
Nemohu posoudit. Nedocházím do jejich hodin, tak nevím. Musel bych příliš teoretizovat. Jiný než ostatní profesoři? Zas až tak? Trochu se liším od pana profesora Nováka, zejména v poslední době. On chodí po čtyřech a já po dvou. V chemii používám pro kyselinu sírovou vzoreček H2SO4, jako ostatní profesoři na chemii, takže v tom se taky neliším.
Ø No dobře, dám příklad. Vykládáte látku a najednou se zastavíte a začnete odříkávat básničku o Karkulce. Myslím, že to moc profesorů nedělá.
Tomu se říká mezipředmětové vztahy. Vy jste si někdy při hodině nevzpomněli na něco jiného? Třeba někdo si vzpomene, že se mu chce čůrat a jde. A já si vzpomenu třeba na Karkulku.
Ø Třeba pan profesor Hauptmann tohle nedělá….
Tak každý jsme nějaký. Třeba si básničky hůř zapamatovává.
Ø Proč tohle vlastně říkáte, když to nesouvisí s látkou? Ne, že by mně osobně to nějak vadilo.
A jak souvisí třeba to, kdo chybí nebo jak jste se měli o prázdninách? Teď nemám na mysli češtináře, kteří to rádi dávají do různejch slohovejch prací.
Ø To, kdo chybí, je běžná školní věc, alespoň myslím. Co si upřímně myslíte o zdejších studentech?
No tak to zase nemohu odpovědět jednoznačně. Každý je jiný, takže nemůžu odpovědět na všechny.
Máte oblíbenou třídu?
Tady zase může být několik hledisek na třídu. Někdo má rád, že si všichni píší a mají jedničky. Někdo má rád kamarádský vztah. Já mám velice rád třídy, které jsou zrovna na exkurzi. Tam se velice dobře učí.
Ø Myslíte, když jste s nimi na exkurzích?
Ne.
Ø Chtěl byste ještě něco dodat?
Mám hlad.
Ø Líbil se vám rozhovor?
No… už od rána se mi chce čůrat. Myslel jsem, že po čtvrté hodině si konečně dojdu, ale dělám s váma ten rozhovor. Takže to by mohl být důvod k negativnímu hodnocení. Teď má být v televizi soutěž, kde jsou soutěžící vystavováni nepříjemným dotazům, takto jsem se necítil.
Pavlína Coufalová a Barbora Šimůnková, 4.H
Duffy
Ještě jste neslyšeli o téhle sympatické Velšance, která jako by vypadla ze šedesátých let? Je na čase se seznámit!
Čtyřiadvacetiletá Duffy, vlastním jménem Aimee Anne Duffy, je dalším objevem aktuální retro vlny tzv. soul-popu, kterou úspěšně zahájila (o něco méně slušná) Amy Winehouse. Právě s touto zpěvačkou, která má sice božský hlas, ale nikdy není jasné, jestli bude moci odzpívat koncert, je Duffy často srovnávána. Neprávem. Jejím prý největším vzorem je Dusty Springfield (mladé generaci pravděpodobně ne moc povědomé jméno, takže připomenu její největší hit Son of a Preacher Man, který má tak dotěrný refrén, že ho snad musíte znát), které se tak trochu podobá i svou image. V jednom rozhovoru ale prohlásila, že ani nevěděla, kdo to je. Kdoví, jak to vlastně bylo.
Začátky
Už v patnácti Duffy začala zpívat s lokálními kapelami, během studia na univerzitě v Chesteru zpívala
v jazzovém klubu. A v roce 2003 se zúčastnila velšské obdoby soutěže Pop Idol, Wawffactor. Skončila překvapivě druhá, ale o jejím současném úspěchu si vítězka Lisa Pedrig může nechat jen zdát. V roce 2004 se však Duffy živila jako servírka, a když to zjednoduším, narazila na ty správné lidi. Dostala se až k Bernardu Butlerovi, bývalému kytaristovi skupiny Suede, který je známý svou zálibou v hudbě šedesátých let. Spolu začali vymýšlet ten správný retro sound pro Duffyino debutové album Rockferry. Ten se promítl i na obal k albu a promo fotky.
Rychlý úspěch s Rockferry
Samotné album je silně poznamenané singlem Mercy, který zněl nepřetržitě z rádií několik měsíců a držel se několik týdnů na špičce nejen britské hitparády, ale například i na iTunes. Sama písnička je skvělá a je škoda, že je už tak ohraná.
Za pozornost určitě stojí, když ne všechny, tak aspoň většina skladeb. Například song Rockferry, který hned na začátek ukazuje rozsah Duffyina hlasu, a stejně tak i Warwick Avenue. Oba už byly nasazeny v rádiích, Rockferry dokonce jako první singl, s tak velkým úspěchem jako Mercy se ale nesetkal.
Texty jako by vycházely přímo ze zpěvaččina deníčku. Zachycují výhry, i více či méně závažné prohry, což zjistíte při pozornějším poslechu (nebo přečtení) textů. Jen tak namátkou: "I will never be your stepping stone, take it all or leave me alone…" (Stepping Stone), "I'm scared to face another day… cos the fear in me just won't go away." (I'm Scared), "You got me begging you for mercy… why won't you release me…" (Mercy)…
Nádherným, a myslím že I důstojným, rozloučením s celým albem (které trvá pouze třicet sedm minut a čtyřicet šest vteřin) je skladba Distant Dreamer ("I'm thinking about, all the things, I'd like to do in my life…").
Zářná budoucnost
Doufejme, že se Duffy nestane pouhou komerční loutkou, s čímž se setkáváme poměrně často, a že neuhne od svého stylu. Zatím pilně koncertuje a neplánuje zavítat do České republiky, na podzim jsou ohlášeny koncerty hlavně ve Spojených státech a Velké Británii.
Nejlepší songy alba: Rockferry, Warwick Avenue, Mercy, Delayed Devotion, Distant Dreamer
Tracklist alba:
1. "Rockferry" (Duffy, Bernard Butler) 4:14
2. "Warwick Avenue" (Duffy, Jimmy Hogarth, Eg White) 3:46
3. "Serious" (Duffy, B. Butler) 4:10
4. "Stepping Stone" (Duffy, Steve Booker) 3:28
5. "Syrup & Honey" (Duffy, B. Butler) 3:18
6. "Hanging On Too Long" (Duffy, J. Hogarth, E. White) 3:56
7. "Mercy" (Duffy/Steve Booker) 3:42
8. "Delayed Devotion" (Duffy, J. Hogarth, E. White) 2:57
9. "I'm Scared" (Duffy, J. Hogarth) 3:08
10. "Distant Dreamer" (Duffy, B. Butler) 5:05
Celkový čas 37:46
Čtyřiadvacetiletá Duffy, vlastním jménem Aimee Anne Duffy, je dalším objevem aktuální retro vlny tzv. soul-popu, kterou úspěšně zahájila (o něco méně slušná) Amy Winehouse. Právě s touto zpěvačkou, která má sice božský hlas, ale nikdy není jasné, jestli bude moci odzpívat koncert, je Duffy často srovnávána. Neprávem. Jejím prý největším vzorem je Dusty Springfield (mladé generaci pravděpodobně ne moc povědomé jméno, takže připomenu její největší hit Son of a Preacher Man, který má tak dotěrný refrén, že ho snad musíte znát), které se tak trochu podobá i svou image. V jednom rozhovoru ale prohlásila, že ani nevěděla, kdo to je. Kdoví, jak to vlastně bylo.
Začátky
Už v patnácti Duffy začala zpívat s lokálními kapelami, během studia na univerzitě v Chesteru zpívala
v jazzovém klubu. A v roce 2003 se zúčastnila velšské obdoby soutěže Pop Idol, Wawffactor. Skončila překvapivě druhá, ale o jejím současném úspěchu si vítězka Lisa Pedrig může nechat jen zdát. V roce 2004 se však Duffy živila jako servírka, a když to zjednoduším, narazila na ty správné lidi. Dostala se až k Bernardu Butlerovi, bývalému kytaristovi skupiny Suede, který je známý svou zálibou v hudbě šedesátých let. Spolu začali vymýšlet ten správný retro sound pro Duffyino debutové album Rockferry. Ten se promítl i na obal k albu a promo fotky.
Rychlý úspěch s Rockferry
Samotné album je silně poznamenané singlem Mercy, který zněl nepřetržitě z rádií několik měsíců a držel se několik týdnů na špičce nejen britské hitparády, ale například i na iTunes. Sama písnička je skvělá a je škoda, že je už tak ohraná.
Za pozornost určitě stojí, když ne všechny, tak aspoň většina skladeb. Například song Rockferry, který hned na začátek ukazuje rozsah Duffyina hlasu, a stejně tak i Warwick Avenue. Oba už byly nasazeny v rádiích, Rockferry dokonce jako první singl, s tak velkým úspěchem jako Mercy se ale nesetkal.
Texty jako by vycházely přímo ze zpěvaččina deníčku. Zachycují výhry, i více či méně závažné prohry, což zjistíte při pozornějším poslechu (nebo přečtení) textů. Jen tak namátkou: "I will never be your stepping stone, take it all or leave me alone…" (Stepping Stone), "I'm scared to face another day… cos the fear in me just won't go away." (I'm Scared), "You got me begging you for mercy… why won't you release me…" (Mercy)…
Nádherným, a myslím že I důstojným, rozloučením s celým albem (které trvá pouze třicet sedm minut a čtyřicet šest vteřin) je skladba Distant Dreamer ("I'm thinking about, all the things, I'd like to do in my life…").
Zářná budoucnost
Doufejme, že se Duffy nestane pouhou komerční loutkou, s čímž se setkáváme poměrně často, a že neuhne od svého stylu. Zatím pilně koncertuje a neplánuje zavítat do České republiky, na podzim jsou ohlášeny koncerty hlavně ve Spojených státech a Velké Británii.
Nejlepší songy alba: Rockferry, Warwick Avenue, Mercy, Delayed Devotion, Distant Dreamer
Tracklist alba:
1. "Rockferry" (Duffy, Bernard Butler) 4:14
2. "Warwick Avenue" (Duffy, Jimmy Hogarth, Eg White) 3:46
3. "Serious" (Duffy, B. Butler) 4:10
4. "Stepping Stone" (Duffy, Steve Booker) 3:28
5. "Syrup & Honey" (Duffy, B. Butler) 3:18
6. "Hanging On Too Long" (Duffy, J. Hogarth, E. White) 3:56
7. "Mercy" (Duffy/Steve Booker) 3:42
8. "Delayed Devotion" (Duffy, J. Hogarth, E. White) 2:57
9. "I'm Scared" (Duffy, J. Hogarth) 3:08
10. "Distant Dreamer" (Duffy, B. Butler) 5:05
Celkový čas 37:46
Duffy na internetu: http://www.iamduffy.com/ (oficiální stránky), http://www.myspace.com/duffymyspace (myspace), http://en.wikipedia.org/wiki/Duffy_(singer) (anglický životopis)
Magdalena Hergottová, 4. H
Třiďte odpad i ve třídě!
Určitě už jste na téma tříděný odpad slyšeli dost- proč je dobré odpad třídit, že do zelených kontejnerů patří sklo a do žlutých zase plast a spousta dalších věcí. Určitě se mezi vámi najdou i tací, kteří odpad třídí, a tím se také snaží žít ekologičtěji. Jenže! Všimli jste si, že v budově školy takovou možnost nemáte? Nezbývá vám tedy nic jiného, než že prázdnou plastovou lahev vyhodíte do odpadu směsného. Někdo to dělá s těžkým srdcem, někomu to nevadí. To samozřejmě respektujeme. Na naší škole se ovšem vyskytla jedna výjimka. V jedné ze tříd (konkrétně 4.H J) se už asi minulý rok zavedly odpadkové koše právě na tříděný odpad. Co kam vyhodit poznáte podle jejich barev, které jsou stejné jako barvy kontejnerů.
Ve třídě samozřejmě zůstal koš pro směsný odpad, který vynáší paní uklízečky. Kdo ale vynáší barevné koše? Tohle už není práce paní uklízeček, takže o tohle se stará buď služba, stanovená konkrétně na vynášení tříděného odpadu, nebo běžná týdenní služba. To záleží na tom, jak si to určíte, případně jak rozhodne třídní profesor. Je tedy jen na vás, jestli se chcete připojit a třídit odpad. Myslím, že barevné koše vypadají ve třídě celkem hezky a navíc slouží pro dobrou věc. Nakonec je tu ještě malý seznam toho, co do košů házet smíte, a co naopak ne. Ten najdete zde.
Ve třídě samozřejmě zůstal koš pro směsný odpad, který vynáší paní uklízečky. Kdo ale vynáší barevné koše? Tohle už není práce paní uklízeček, takže o tohle se stará buď služba, stanovená konkrétně na vynášení tříděného odpadu, nebo běžná týdenní služba. To záleží na tom, jak si to určíte, případně jak rozhodne třídní profesor. Je tedy jen na vás, jestli se chcete připojit a třídit odpad. Myslím, že barevné koše vypadají ve třídě celkem hezky a navíc slouží pro dobrou věc. Nakonec je tu ještě malý seznam toho, co do košů házet smíte, a co naopak ne. Ten najdete zde.
Co do koše patří: plastové obaly, plastové tašky a sáčky, PET lahve - stlačené bez uzávěrů, čisté kelímky od jogurtů a jiných potravin, plastové lahve od šamponů, mýdel a mycích prostředků, noviny a časopisy, knihy, sešity, brožury, rozložené papírové krabice, karton a vlnitá lepenka, čisté papírové obaly, reklamní letáky, kancelářský papír, lahve od nápojů bez kovových či plastových uzávěrů, sklo bílé i barevné, velké skleněné střepy, tabulové sklo, skleněné předměty všeho druhu.
Co do koše nepatří: vícevrstvé obaly (TetraPack), guma, molitan, kabely, textil z umělých vláken, nádoby od léčiv, papírové kapesníky, ručníky, kopírovací papír, mastný a jinak znečištěný papír, pauzovací, dehtový a voskový papír, vícevrstvé obaly (TetraPack) od mléka a nápojů, zrcadla, drátěné sklo, keramiku, porcelán, žárovky, zářivky, výbojky, kameninu, televizní obrazovky, automobilová skla.
Pavlína Coufalová, 4.H
Mamma Mia: Letní muzikálový hit
Když známá švédská skupina ABBA před lety váhala se souhlasem k projektu muzikálu, ve kterém by byly použity její nejznámější písně, netušila, že se z riskantního podniku stane celosvětová senzace a jeden z největších muzikálových trháků. Nakonec souhlasila pod několika podmínkami: že nebude ani trochu pozměněn text žádné z písní a že všechny hity nazpívají sami herci.
Tak vznikl velkolepý muzikál, který sklízel úspěchy snad všude na světě, a teď i stejnojmenný film v produkci Toma Hankse, obsazený hvězdami takového formátu, jako je Meryl Streep, Pierce Brosnan nebo Colin Firth. A všichni se můžou přetrhnout, aby srdceryvně zpívali (klobouk dolů!) písně jako Honey, Honey, Mamma Mia!, Money, Money, Money, Dancing Qween nebo S.O.S. a přitom prováděli složité taneční kreace a hráli poměrně bláznivou společnost na jednom malém řeckém ostrůvku.
Hledá se otec!
Sophie (Amanda Seyfried), mladá, šťastně zamilovaná dcera bývalé hippiesačky Donny (Meryl Streep), má před svatbou se sympatickým Skeyem. Všechno se zdá být v pořádku a řecký ostrůvek se připravuje na svatbu - ale Sophie má Tajemství. Myslí si, že jí něco chybí - a to něco je otec. A tak pošle - samozřejmě jménem matky - svatební pozvánku třem potenciálním otcům zmiňovaným v matčině deníku. Dobrodruh Bill (Stellan Skarsgard), poměrně zakřiknutý bankéř Harry (Colin Firth) i sympatický Sam (Pierce Brosnan) se tak k Donnině překvapení setkávají v jejím upadajícím hotýlku právě v době, kdy vrcholí svatební horečka. Každý z nich dochází postupně k šokující myšlence, tedy že je Sophiiným otcem, a jsou ruzhodnutí vést svou dceru k oltáři.
Navíc se ukazuje,že Sophie se Skeyem na ostrově zůstávají jen kvůli Donně. Co když ovšem jedna z lásek staré hvězdy hudební scény přežila? A kdo je vlastně otcem? Tak pro odpověď si budete muset zajít do kina.
Naše hodnocení:
Film Mamma Mia! je lehká letní romantika plná krásné přírody, bezprostřední radosti a chytlavých melodií, které si musíte prozpěvovat ještě několik dnů. Je to jeden z mála současných filmů, u kterých je jasný dobrý konec a to, že půjdete domů se spokojeným výrazem a pocitem, že všechno vždycky dopadne dobře. Už dlouho jsem se tak nebavila!
Tak vznikl velkolepý muzikál, který sklízel úspěchy snad všude na světě, a teď i stejnojmenný film v produkci Toma Hankse, obsazený hvězdami takového formátu, jako je Meryl Streep, Pierce Brosnan nebo Colin Firth. A všichni se můžou přetrhnout, aby srdceryvně zpívali (klobouk dolů!) písně jako Honey, Honey, Mamma Mia!, Money, Money, Money, Dancing Qween nebo S.O.S. a přitom prováděli složité taneční kreace a hráli poměrně bláznivou společnost na jednom malém řeckém ostrůvku.
Hledá se otec!
Sophie (Amanda Seyfried), mladá, šťastně zamilovaná dcera bývalé hippiesačky Donny (Meryl Streep), má před svatbou se sympatickým Skeyem. Všechno se zdá být v pořádku a řecký ostrůvek se připravuje na svatbu - ale Sophie má Tajemství. Myslí si, že jí něco chybí - a to něco je otec. A tak pošle - samozřejmě jménem matky - svatební pozvánku třem potenciálním otcům zmiňovaným v matčině deníku. Dobrodruh Bill (Stellan Skarsgard), poměrně zakřiknutý bankéř Harry (Colin Firth) i sympatický Sam (Pierce Brosnan) se tak k Donnině překvapení setkávají v jejím upadajícím hotýlku právě v době, kdy vrcholí svatební horečka. Každý z nich dochází postupně k šokující myšlence, tedy že je Sophiiným otcem, a jsou ruzhodnutí vést svou dceru k oltáři.
Navíc se ukazuje,že Sophie se Skeyem na ostrově zůstávají jen kvůli Donně. Co když ovšem jedna z lásek staré hvězdy hudební scény přežila? A kdo je vlastně otcem? Tak pro odpověď si budete muset zajít do kina.
Naše hodnocení:
Film Mamma Mia! je lehká letní romantika plná krásné přírody, bezprostřední radosti a chytlavých melodií, které si musíte prozpěvovat ještě několik dnů. Je to jeden z mála současných filmů, u kterých je jasný dobrý konec a to, že půjdete domů se spokojeným výrazem a pocitem, že všechno vždycky dopadne dobře. Už dlouho jsem se tak nebavila!
Krátce
Bezvadný film na letní odpoledne! Dobré pro odpočinek a pobavení se - bez akčních scén a velkého napětí.
Bezvadný film na letní odpoledne! Dobré pro odpočinek a pobavení se - bez akčních scén a velkého napětí.
Lenka Chudomelová, 4.H
Magic jako nejoblíbenější TCG?
Určitě znáte karetní sběratelskou hru (dále jen TCG) Magic: the gathering. Už před dlouhou dobou, pomocí geniálního marketingu firmy Blackfire, kompletně ovládla světový trůn TCG a všechny ostatní TCG odstrčila do svého stínu. Ovšem je tomu tak dodnes? Už dávno ne. Podle oficiálních ratingů (na které se každý může podívat na stránce http://webapp.wizards.com/) hraje oficiálně TCG Magic the gathering cca 135 000 lidí. Může se to zdát hodně, ale počkat! Nepíše se náhodou na reklamách Magicu, že ho hraje přes 6 000 000 lidí? Blackfire si plete pojmy s dojmy. Počítá totiž počet prodaných startovních balíčků. Ale to, že se prodá 6 000 000 starterů neznamená, že ho hraje stejný počet lidí.
Ale kdo v tom případě je světovým králem TCG? Je to japonská, v česku téměř neznámá, Yu-Gi-Oh. Tahle TCG vyšla tři roky po Magicích a od něj se lišila hlavně tím, že se v ní nepouživají many, ani energie(z Pokémoní TCG), ani nic tomu podobného. Ale pojďme zpátky
k tématu."Tak kolik má tahleta "slavná" TCG hráčů?" říkají si asi Magičáři, co tento článek čtou. Podle oficiálních stránek www.yugioh-card.com má tato katerní hra (famfáry prosím) přes 441 000 oficiálních hráčů. To je přes 310 000 oficiálních hráčů více než Magic. A co se týká počtů prodaných starterů je to něco přes 20 000 000, takže i tady je to více. A na argument "A co počet neoficiálních hráčů?" můžu jenom říct, že to je a asi navždy zůstane spekulací. Ale oficiálně je to Yu-Gi-Oh. Více se o této TCG můžete dozvědět v mém příštím článku.
Ale kdo v tom případě je světovým králem TCG? Je to japonská, v česku téměř neznámá, Yu-Gi-Oh. Tahle TCG vyšla tři roky po Magicích a od něj se lišila hlavně tím, že se v ní nepouživají many, ani energie(z Pokémoní TCG), ani nic tomu podobného. Ale pojďme zpátky
k tématu."Tak kolik má tahleta "slavná" TCG hráčů?" říkají si asi Magičáři, co tento článek čtou. Podle oficiálních stránek www.yugioh-card.com má tato katerní hra (famfáry prosím) přes 441 000 oficiálních hráčů. To je přes 310 000 oficiálních hráčů více než Magic. A co se týká počtů prodaných starterů je to něco přes 20 000 000, takže i tady je to více. A na argument "A co počet neoficiálních hráčů?" můžu jenom říct, že to je a asi navždy zůstane spekulací. Ale oficiálně je to Yu-Gi-Oh. Více se o této TCG můžete dozvědět v mém příštím článku.
Tadeáš Jojko, 4.H
Eoin Colfer: Artemis Fowl
Geniální zločinec
Artemis Fowl je jméno, které je v současnosti snad většině teenagerů povědomé. Můžeme si pod ním představit geniálního vědce a vynálezce, odborníka na matematiku, fyziku a nakonec vlastně na úplně všechno včetně psychologie; teenagera s pobledlou pletí a výrazně modrýma očima. Artemis se vyznačuje svou arogancí, velkou sebedůvěrou, značnou asociálností a skoro nulovým morálním povědomím (tedy, on ví, co je to morálka, nejspíš se mu to u druhých moc líbí). Je typickým klukem z lepší rodiny s dokonalým vychováním, oblekem šitým na míru a velkými finančními prostředky. Zázemí jako stvořené pro zločiny!
Svět Národa
Za většinu Artemisovy povahy může výchova. Jeho otec, Artemis Fowl starší, ho stačil zasvětit do rodinné politiky "získej co nejvíc peněz a vlivu" ještě před tím, než ho unesla ruská mafie. Naštěstí je syn po něm a vede ve svých dvanácti letech Fowlské impérium, zatímco ho jeho pološílená matka považuje za otcova dědečka.
Nicméně Artemis hraje pochybné hry hlavně pro potěšení. Své dokonalé strategické myšlení (bez plánu b nejde ani na záchod) využívá k soupeření s největšími světovými magnáty a dovádí svého osobního strážce-přítele k šílenství riskantními kousky.
Artemis je génius. Není tedy zas takovým překvapením, že se mu podaří jako prvnímu člověku najít svět skřítků, Národ, který žije ukrytý pod zemí. Rozluští jejich jazyk a učiní ambiciózní rozhodnutí: chce od nich získat zlato tím, že unese jednu skřítku, kapitánku zvláštní policie Myrtu Krátkou. Rozjíždí tím řetězec neuvěřitelných událostí, na jehož konci nebude stejný jako dříve - protože zahrávat si se skřítky se nevyplácí. I když jak komu.
Světoznámá série
Nadprůměrný irský kluk se stal nejoblíbenější postavou spisovatele Eoina Colfera. Po úspěchu prvního dílu následovala Operace Antarktida, kde šlo o záchranu Artemisova otce,Věčná šifra, Opalin podraz, Akta Fowl nebo Ztracený ostrov. Postupně se tento neznámější anti-hrdina proměňuje, přehodnocuje své životní názory a hodnoty a zjišťuje nejen hranice svých možností (které v podstatě nejsou), ale také cenu přátelství.
Krátce
Artemis Fowl je fantasy série o geniálním chlapci. Vtipné, čtivé, inteligentní zápletky, nečekané zvraty. Oddechová literatura nejen pro mládež.
Lenka Chudomelová, 4.H
Rozhovor odjinud: Gymnázium Postupická
Má tvoje škola nějaké zvláštnosti nebo zajímavosti?
Podporujeme dětský domov ve Stránčicích. Na Vánoce pořádáme školní trhy, kde prodávají studenti studentům svoje výrobky. Já začínám mít už teď nabitý program, protože mám v úmyslu udělat co nejvíc náušnic a korálkových výrobků. Jinak tam taky občas chodíme na brigády.A pak máme taky softbalové dny.
Jinak je možná zajímavý, že máme florbalovou třídu. To je třída, která jezdí po soutěžích a podobně, mají upravený rozvrh.
Jací jsou vaši profesoři?
No, celkem výstřední, samé zajímavé osobnosti. A taky jsou hodně mladí - věkový průměr je tu asi třicet pět let.
Co učivo? Zvládáš všechno nebo je toho hodně?
Zatím snad dobrý. Ale to je snad všude stejný.
Máte dobře vybavené učebny?
Všude jsou dataprojektory, učitelé si k nim nosí notebooky.
Většina lidí říká, že je ten jejich gympl nejlepší. Ty bys měnila?
Ale asi ne. Je to tu celkem dobrý.
Máte nějaký školní časopis?
Myslím, že maturanti něco mají, ale nejsem si tím jistá. Nic velkého.
A internetové stránky?
Jo, jasně. Máme tam obědy a taky docházku. Každý den se musíme čipnout, že jsme ve škole, děláme to přes isic kartu. Jinak jsou tam takové věci jako suply nebo klasifikace.
A co školní kapely?
Jo, nějakou asi máme, ale moc se neukazují. Hráli snad jednou při posledním zvonění - to je vždycky akce, ale to asi znáš, ne? Všichni jsou od mouky a oleje a voňavek… No, ale vlastně nevím, jestli ta kapela ještě funguje.
Jak bys popsala interiéry a vybavení vaší školy?
Vevnitř je celkem moderní, i když skříňky jsou hrozný, nevejde se tam nic, snad jenom boty a bunda. Obecně je škola přizpůsobená spíš pro míň lidí, teda zvlášť ty šatny. Jinak tělocvična je v dost hrozným stavu.
Kolik vás je ve třídě?
Teď zrovna třicet. Nejdřív třicet dva, ale jedna holka odešla kvůli zdravotním problémům a ta druhá žije v Ománu.
A co začátek školního roku? Jak jste se rozjeli?
Ale jo, máme pořád hodně suplování. Pořád jsou seznamováky a nějaká školení, takže se zas tak neučíme, je málo učitelů. Ale to už brzo skončí.
Zpovídala jsem Týnu (14) z Gymnázia Postupická.
Lenka Chudomelová, 4.H
Slávisté začali s obhajobou titulu
Před pár týdny začala nejvyšší fotbalová soutěž v ČR - 1.Gambrinus Liga. největší pozornost je upřena tradičně na dva rivaly z Prahy, Slavii a Spartu. Slávisté získali minulý rok titul, letos by to chtěli zopakovat, a proto udělali několik změn v hráčském kádru. Z hostování ve Slavii se do svých kmenových klubů vrátili reprezentační záložník Daniel Pudil a útočníci Jan Blažek s Davidem Střihavkou. Pudil s Blažkem byli do Slavie zapůjčeni z Liberce, Střihavka odehraje následující ročník v ostravském Blaníku. Z A-týmu a později i z B-mužstva byl vyřazen bouřlivák Martin Abrahám a do Brna odešel hrdina posledního pražského derby David Kalivoda.
Už bez nich, zato s novými posilami, začali slávisté nový ligový ročník. Italský útočník Gianluce Litteri zatím nedostal v nabitém kádru tolik příležitostí, aby se jeho výkon dal nějak rozumně hodnotit. Celkem dobře se uvedl nový levý obránce, Chorvat Ronald Šiklič. Ten přinesl do slávistické sestavy v Čechách dost nedoceněnou, ale v mezinárodním fotbale nezbytnou tvrdost.
Skvělé výkony podávají zatím hlavně dva hráči - devatenáctiletý útočník Tomáš Nacid a francouzský záložník s tuniským pasem Tijany Belaid. Oba začali ligové boje na lavičce, oba si však svými výkony hlasitě řekli o základní sestavu, když dali v novém ročníku čtyři góly a vedou společně s ostravským Svěrkošem tabulku střelců. Nejlepší střelec ME, devatenáctiletý Necid, skóroval už v prvním kole a svoje góly rozložil do čtyř zápasů. Vzhledem k tomu, že je odehráno teprve pět kol, je to úctyhodná bilance. Té si všiml i bohatý ruský klub CSKA Moskva a Necida koupil. Naštěstí však útočník odejde do nového klubu až v zimě, a tak doufejme že Slavii ještě pomůže.
Tuniský reprezentant černé pleti Belaid se prosadil ve dvou zápasech, v každém z nich vstřelil dva góly. Proti střížskovským Bohemians pomohl k drtivé výhře 5:0, proti Blaníku zápas rozhodl. Výhru 3:2 zajistil dvěma krásnými góly - první dal "z voleje"a druhý střelou z dvaceti metrů, ani jednou přitom neměl ostravský gólman šanci zasáhnout. Belaid tak ukázal, že má v současnosti než jeho konkurent na místo v záloze Marek Jarolím. Zajímavé je, že jak útočník Litter, tak Belaid jsou ve Slavii na hostování ze slavného Interu Milán, který je loňským mistrem velmi kvalitní italské ligy.
Slavia tak má slušně nakročeno k obhajobě mistrovského titulu - je na druhém místě, jen tři body za vedoucí Spartou, ta ale měla v prvních pěti kolech jednodušší soupeře. Kromě zaváhání v prvním zápase s Libercem (1:2) a nešťastné remízy ve třetím kole s Plzní (1:1) Slavia potvrdila ve třech dalších zápasech roli favorita, porazila ve druhém kole Příbram 1:0, ve čtvrtém Střížkov 5:0 (!!!) a naposledy Ostravu. Při této formě slávistů se dá očekávat postup do Poháru UEFA, o který se slávisté utkají s neznámým rumunským týmem FC Vaslui. O to více mrzí vypadnutí z prestižní Ligy Mistrů - těžký soupeř v podobě italské Florentiny byl, což musíme objektivně uznat, nad síly slávistů. Škoda, lehčí soupeř by znamenal při dobré formě velkou šanci. Tu měla a nevyužila Sparta, ač nastoupila proti hratelnému řeckému Panathinaikosum také vypadla.
Nezbývá tedy, než slávistům přát, aby se jim v Poháru UEFA dařilo a aby třeba napodobili ruský Zenit Petrohrad, který tuto trofej (i s Čechem Radkem Šírlem v sestavě) nečekaně vyhrál minulý rok a letos už po výhře nad vítězem LM Manchestrem United získal i Superpohár pro nejlepší klub Evropy. Českému fotbalu - a sportu vůbec - by takový úspěch neskutečně pomohl. I když to rozhodně nebude jednoduché!
Už bez nich, zato s novými posilami, začali slávisté nový ligový ročník. Italský útočník Gianluce Litteri zatím nedostal v nabitém kádru tolik příležitostí, aby se jeho výkon dal nějak rozumně hodnotit. Celkem dobře se uvedl nový levý obránce, Chorvat Ronald Šiklič. Ten přinesl do slávistické sestavy v Čechách dost nedoceněnou, ale v mezinárodním fotbale nezbytnou tvrdost.
Skvělé výkony podávají zatím hlavně dva hráči - devatenáctiletý útočník Tomáš Nacid a francouzský záložník s tuniským pasem Tijany Belaid. Oba začali ligové boje na lavičce, oba si však svými výkony hlasitě řekli o základní sestavu, když dali v novém ročníku čtyři góly a vedou společně s ostravským Svěrkošem tabulku střelců. Nejlepší střelec ME, devatenáctiletý Necid, skóroval už v prvním kole a svoje góly rozložil do čtyř zápasů. Vzhledem k tomu, že je odehráno teprve pět kol, je to úctyhodná bilance. Té si všiml i bohatý ruský klub CSKA Moskva a Necida koupil. Naštěstí však útočník odejde do nového klubu až v zimě, a tak doufejme že Slavii ještě pomůže.
Tuniský reprezentant černé pleti Belaid se prosadil ve dvou zápasech, v každém z nich vstřelil dva góly. Proti střížskovským Bohemians pomohl k drtivé výhře 5:0, proti Blaníku zápas rozhodl. Výhru 3:2 zajistil dvěma krásnými góly - první dal "z voleje"a druhý střelou z dvaceti metrů, ani jednou přitom neměl ostravský gólman šanci zasáhnout. Belaid tak ukázal, že má v současnosti než jeho konkurent na místo v záloze Marek Jarolím. Zajímavé je, že jak útočník Litter, tak Belaid jsou ve Slavii na hostování ze slavného Interu Milán, který je loňským mistrem velmi kvalitní italské ligy.
Slavia tak má slušně nakročeno k obhajobě mistrovského titulu - je na druhém místě, jen tři body za vedoucí Spartou, ta ale měla v prvních pěti kolech jednodušší soupeře. Kromě zaváhání v prvním zápase s Libercem (1:2) a nešťastné remízy ve třetím kole s Plzní (1:1) Slavia potvrdila ve třech dalších zápasech roli favorita, porazila ve druhém kole Příbram 1:0, ve čtvrtém Střížkov 5:0 (!!!) a naposledy Ostravu. Při této formě slávistů se dá očekávat postup do Poháru UEFA, o který se slávisté utkají s neznámým rumunským týmem FC Vaslui. O to více mrzí vypadnutí z prestižní Ligy Mistrů - těžký soupeř v podobě italské Florentiny byl, což musíme objektivně uznat, nad síly slávistů. Škoda, lehčí soupeř by znamenal při dobré formě velkou šanci. Tu měla a nevyužila Sparta, ač nastoupila proti hratelnému řeckému Panathinaikosum také vypadla.
Nezbývá tedy, než slávistům přát, aby se jim v Poháru UEFA dařilo a aby třeba napodobili ruský Zenit Petrohrad, který tuto trofej (i s Čechem Radkem Šírlem v sestavě) nečekaně vyhrál minulý rok a letos už po výhře nad vítězem LM Manchestrem United získal i Superpohár pro nejlepší klub Evropy. Českému fotbalu - a sportu vůbec - by takový úspěch neskutečně pomohl. I když to rozhodně nebude jednoduché!
Dominik Hrubý, 4.H
Autor je fanouškem Slavia Praha
Kdo se na tomto čísle podílel?
Tak tady jsme všichni, co jsem pro vás připravili toto první číslo školního časopisu. Doufáme, že se vám alespoň trochu líbilo a že se třeba přihlásíte ke spolupráci na dalším čísle.
Zvláště bychom rádi poděkovali paní profesorce Franzlové, která nám odborným češtinářským okem zkontrolovala některé články, za což jsme jí velmi vděční.
Budeme rádi, když nám sdělíte svůj názor na náš časopis. Můžete psát na email obeznikgo@gmail.com nebo na blog studentského klubu. Pokud budete chtít přispět něčím zajímavým do příštího čísla, můžete kontaktovat přímo Jana Nováka ze 4.H, který bude mít příští číslo na starosti. Myslím, že bude mít velkou radost.
Ale teď už opravdu ta jména.
Zvláště bychom rádi poděkovali paní profesorce Franzlové, která nám odborným češtinářským okem zkontrolovala některé články, za což jsme jí velmi vděční.
Budeme rádi, když nám sdělíte svůj názor na náš časopis. Můžete psát na email obeznikgo@gmail.com nebo na blog studentského klubu. Pokud budete chtít přispět něčím zajímavým do příštího čísla, můžete kontaktovat přímo Jana Nováka ze 4.H, který bude mít příští číslo na starosti. Myslím, že bude mít velkou radost.
Ale teď už opravdu ta jména.
Lenka Chudomelová (vedoucí tohoto čísla, kniha, film, rozhovor odjinud)
Pavlína Coufalová (rozhovor, tříděný odpad)
Magdalena Hergottová (hudba, úvodník)
Dominik Hrubý (sport)
Tadeáš Jojko (TGC)
Jan Novák (konzultace)
Barbora Šimůnková (rozhovor)
4.H
Malá dubnová úvaha
Věřili byste tomu, že už končí duben? Já jen těžko. Ale představa, že se prázdniny jistým krokem přibližují, mě uspokojuje. Je to krásný pocit :-) Takže, i když je to trochu předčasné, co máte na prázdiny v plánu? Brigádu, rodinnou dovolenou, divoký výlet s přáteli, nudu doma na sídlišti...? Vážně nás to zajímá!
Ale dost o prázdninách, abychom někoho moc nenatěšili a nezlistili, že už rovnou zůstal doma. I když uznávám, že současné počasí k tomu přímo vybízí. To slunce je vážně milé, a k tomu všechno kvete... k čemuž samozřejmě patří i to, že potkáváme nešťastné tváře alergiků (k nimž se někteří z nás bohužel také řadí) s kapesníky v ruce. Ale stejně mám pocit, že ty stromy obalené květy, zářící pampelišky nebo rozkvétající šeříky za to stojí. Zvlášť pro ty, kdo tu alergii nemají.
Dobrá zpráva je, že už je tu květen za dveřmi, což znamená další volno a vyhlídku na prázdniny. Hodně tříd navíc jede pryč, užívat si přírody a kolektivu, další třeba budou mít nějaké akce. Také musíme vzpomenout na maturanty a vyjádřit jim upřímnou podporu, všem vám držíme palce! (Jestli máte chuť napsat nám vaše pocity, tak budeme jenom rádi, i když chápeme, že asi máte jiné problémy než blogovat s partou studentů z nižších ročníků). Každopádně hodně štěstí a profesorům hodně trpělivosti a dobré nálady, aby rozdali jenom samé dobré známky!
To by snad stačilo k dubnovému zamyšlení, zase z toho nebudeme dělat prostor na bezduché vykecávání :-)
Hezký zbytek měsíce a příjemný měsíc další, zase se ozveme!
Ale dost o prázdninách, abychom někoho moc nenatěšili a nezlistili, že už rovnou zůstal doma. I když uznávám, že současné počasí k tomu přímo vybízí. To slunce je vážně milé, a k tomu všechno kvete... k čemuž samozřejmě patří i to, že potkáváme nešťastné tváře alergiků (k nimž se někteří z nás bohužel také řadí) s kapesníky v ruce. Ale stejně mám pocit, že ty stromy obalené květy, zářící pampelišky nebo rozkvétající šeříky za to stojí. Zvlášť pro ty, kdo tu alergii nemají.
Dobrá zpráva je, že už je tu květen za dveřmi, což znamená další volno a vyhlídku na prázdniny. Hodně tříd navíc jede pryč, užívat si přírody a kolektivu, další třeba budou mít nějaké akce. Také musíme vzpomenout na maturanty a vyjádřit jim upřímnou podporu, všem vám držíme palce! (Jestli máte chuť napsat nám vaše pocity, tak budeme jenom rádi, i když chápeme, že asi máte jiné problémy než blogovat s partou studentů z nižších ročníků). Každopádně hodně štěstí a profesorům hodně trpělivosti a dobré nálady, aby rozdali jenom samé dobré známky!
To by snad stačilo k dubnovému zamyšlení, zase z toho nebudeme dělat prostor na bezduché vykecávání :-)
Hezký zbytek měsíce a příjemný měsíc další, zase se ozveme!
Vítejte
Tak jsme si řekli, že si Oběžník zaslouží svůj blog. Tady je.
Najdete tady příspěvky z minulých čísel (někdy pravděpodobně trochu opožděně, to přiznávám), budeme reagovat na vaši konstruktivní kritiku (která, jak doufám, přijde) a čekáme návrhy na další články. Moc rádi bychom spolupracovali s dalšími studenty, kteří by se k nám chtěli přidat nebo nám dát ojedinělý příspěvek o tom, co ho zajímá. Doufáme, že se to tu zaběhne a že se tu brzy všichni zabydlíme.
Najdete tady příspěvky z minulých čísel (někdy pravděpodobně trochu opožděně, to přiznávám), budeme reagovat na vaši konstruktivní kritiku (která, jak doufám, přijde) a čekáme návrhy na další články. Moc rádi bychom spolupracovali s dalšími studenty, kteří by se k nám chtěli přidat nebo nám dát ojedinělý příspěvek o tom, co ho zajímá. Doufáme, že se to tu zaběhne a že se tu brzy všichni zabydlíme.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)