Takže, máme pro vás dobrou zprávu! Pracujeme na novém čísle Oběžníku. Téma tohoto čísla bude sport, takže se můžete těšit na rozhovory s profesory tělesné výchovy a další tématiuky zaměřené (např. kvíz z oblasti sportu) i nezaměřené články. Doufáme, že stihneme vytisknout a roznést listopadové číslo už v pondělí. Tak ať se vám líbí!
Redakce
čtvrtek 26. listopadu 2009
sobota 14. listopadu 2009
Omluva
Tímto se velmi omlouváme za chybu v říjnovém čísle Oběžníku Go. Ve článku o Gothic stylu jsme přispěvovatele Jiřího Petráka oymlem umístili do třídy 2.V místo do 3.Z,nad čímž bychom rádi vyjádřili lítost. K takovýmto chybám občas dochází a nikdo neměl v úmyslu nikoho urazit; můžeme slíbit, že se budeme opravdu snažit, abychom se takovýmto chybám nadále vyhnuli.
Ještě jednou se omlouváme,
Redakce
Ještě jednou se omlouváme,
Redakce
Úvodník
Milí čtenáři,
držíte v rukou už druhý Oběžník tohoto školního roku; doufáme, že se Vám ten minulý líbil. Tentokrát je náš školní časopis z větší části věnovaný hudbě (vévodí mu rozhovor paní profesorkou Zbirovskou), ale samozřejmě tu jako vždy najdete i jiné články. Věříme, že si je užijete. Už brzy nás na naší škole čeká zajímavá akce: 16. listopadu se koná Den poezie. Ten souvisí s dvoutýdenním festivalem stejného názvu, který se ve školách, knihovnách, univerzitách atd. po celé České republice bude konat od 9. do 23. listopadu. Pokud máte zájem přispět (kromě poezie je vítaná i próza), nebojte se optat vašeho češtináře, nebo zajděte rovnou za paní profesorkou Bursíkovou, která celý den organizuje. Těšíme se, že si přečteme třeba právě Váš výtvor.
Přejeme Vám všem krásný měsíc a příjemné počtení.
Redakce
obeznikgo@gmail.com
http://obeznikgo.blogspot.com
držíte v rukou už druhý Oběžník tohoto školního roku; doufáme, že se Vám ten minulý líbil. Tentokrát je náš školní časopis z větší části věnovaný hudbě (vévodí mu rozhovor paní profesorkou Zbirovskou), ale samozřejmě tu jako vždy najdete i jiné články. Věříme, že si je užijete. Už brzy nás na naší škole čeká zajímavá akce: 16. listopadu se koná Den poezie. Ten souvisí s dvoutýdenním festivalem stejného názvu, který se ve školách, knihovnách, univerzitách atd. po celé České republice bude konat od 9. do 23. listopadu. Pokud máte zájem přispět (kromě poezie je vítaná i próza), nebojte se optat vašeho češtináře, nebo zajděte rovnou za paní profesorkou Bursíkovou, která celý den organizuje. Těšíme se, že si přečteme třeba právě Váš výtvor.
Přejeme Vám všem krásný měsíc a příjemné počtení.
Redakce
obeznikgo@gmail.com
http://obeznikgo.blogspot.com
Citáty o hudbě
•Hudba je starší než lidská řeč. (Charles Darwin)
•Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti. (Ludwig van Beethoven)
•Hudba je záchrana před obyčejným slovem. (Romain Rolland)
•Hudba je v podstatě stejně zbytečná jako lidský život. (George Santayana)
•Usnul jsem v divadle na Wagnerově opeře. Když jsem se o půl dvanácté podíval na hodinky, bylo teprve devět hodin. (N.N.)
•Jaký je rozdíl mezi pěvcem a zpěvákem? Pěvec potřebuje hlas, zpěvák mikrofon. (Vilém Přibil)
•Její hlas zasluhoval nahrát na desku - a tu desku rozbít. (Emil Krotkij)
•Jak ubozí jsou ti lidé, kteří nikdy nezpívají, a zemřou se vší svou hudbou v sobě.(Victor Hugo)
•Posudek písničky: 1. strofa - 2. strofa - dohromady katastrofa.(N. N.)
•Zdrcující většina návštěvníků koncertů chce sedět na místě, odkud je vidět na dirigenta zpředu. (Herbert von Karajan)
•Špatnou píseň zpívali sborově, čímž dělili odpovědnost na všechny zpěváky. (Emil Krotkij)
(Lenka Chudomelová, 5. H)
Převzato z http://www.citat.sk/
•Hudba je zjevení vyššího rozumu a moudrosti. (Ludwig van Beethoven)
•Hudba je záchrana před obyčejným slovem. (Romain Rolland)
•Hudba je v podstatě stejně zbytečná jako lidský život. (George Santayana)
•Usnul jsem v divadle na Wagnerově opeře. Když jsem se o půl dvanácté podíval na hodinky, bylo teprve devět hodin. (N.N.)
•Jaký je rozdíl mezi pěvcem a zpěvákem? Pěvec potřebuje hlas, zpěvák mikrofon. (Vilém Přibil)
•Její hlas zasluhoval nahrát na desku - a tu desku rozbít. (Emil Krotkij)
•Jak ubozí jsou ti lidé, kteří nikdy nezpívají, a zemřou se vší svou hudbou v sobě.(Victor Hugo)
•Posudek písničky: 1. strofa - 2. strofa - dohromady katastrofa.(N. N.)
•Zdrcující většina návštěvníků koncertů chce sedět na místě, odkud je vidět na dirigenta zpředu. (Herbert von Karajan)
•Špatnou píseň zpívali sborově, čímž dělili odpovědnost na všechny zpěváky. (Emil Krotkij)
(Lenka Chudomelová, 5. H)
Převzato z http://www.citat.sk/
Rock'n'roll
Hudba je, alespoň myslím, důležitá pro mnoho lidí. Za hudbu ovšem nepovažuji současné moderní výplody hvězd, které mají na nahrávkách upravený hlas nějakou technickou vymožeností a jejich písně nemají naprosto žádnou melodii, v podstatě mají i dost podobné texty. Hudbou je pro mě rock, oldies a hlavně rock´n´roll. Rock´n´roll vznikl zhruba na konci 40. let v USA, v době, kdy se hudba tak trochu dělila na tu, kterou poslouchá „černé“ a kterou „bílé“ obyvatelstvo. Prostřednictvím rádií, která byla tehdy velmi oblíbeným zpestřením každodenního života, ale „rasové hudební diference“ vymizely. Programy v rádiích se ani nedaly srovnat s těmi dnešními, už možná jen proto, že v 50. letech byla civilizace velmi odlišná. Na základě přečtené literatury bych řekla, že lidé k sobě měli jiný vztah, dnes se to může zdát až naivní. Tehdy si lidé vzájemné tolik neubližovali, nebojovali proti sobě. To jsou samozřejmě jen mé názory. Mezi úplně první průkopníky rock´n´rollu patřil Bil Haley, který se svou skupinou zazpíval hit „Rock Around The Clock“ (Rock po celý den), a ten mu přinesl velkou slávu. V roce 56´ se písní „Heartbreak Hotel“ poprvé zaznamenal do dějin Elvis Presley (nejlepší z nejlepších), ale to je, promiňte mi, kapitola sama o sobě. Rock´n´roll se stal postupně uznávaným a velmi oblíbeným hudebním žánrem, což už dnes neplatí. Myslím, že kvalitní hudbu nahradily “suché“ popové „skladby“ bez čehokoli upřímného nebo toho, co by zrovna mě mohlo upoutat. V rock´n´rollu slyším melodii, cit, rytmus, naprosto nenahraditelné výkony zpěváků a hlavně slyším, že zpěvák hudbou, kterou zpívá, žije a nijak se nepředvádí. To je to, čeho si na rock´n´rollu cením, a to, co nikde jinde nevidím, nenajdu a už ani nehledám.
Rock´n´roll ve zkratce
•Vznik: konec 40. let v USA
•První průkopník Bil Haley, dále Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, Buddy Holly, Chuck Berry, Chubby Checker….
•Nástroje: Bicí, různé typy kytar (havajská, klasická), basa, klávesy
(Pavlína Coufalová, 5. H)
Rock´n´roll ve zkratce
•Vznik: konec 40. let v USA
•První průkopník Bil Haley, dále Elvis Presley, Jerry Lee Lewis, Buddy Holly, Chuck Berry, Chubby Checker….
•Nástroje: Bicí, různé typy kytar (havajská, klasická), basa, klávesy
(Pavlína Coufalová, 5. H)
Gothic styl
1. Gothic styl vznikl na počátku 80. let jako část punkové subkultury, která rezolutně odmítala přijmout většinu společenských hodnot. Pojmem „gothic“ nebo jinak „goth“ označujeme člena této subkultury. V překladu tato slova znamenají „gotický“ a „gót“. Gotika jako umělecký směr a historické období je jedním z nejčastějších námětů, odkud gothic styl čerpal. Zdrojem inspirace se gothicu kromě středověku stala také zčásti renesance a viktoriánská éra.
2. Gothic je životní styl s temnými a lehce depresivními prvky, ovšem nijak se neslučuje s emo stylem. Gothici obecně si libují v čemkoliv, co je mystické, temné, tajemné a nevysvětlitelné. Mají velmi nezávazné a svobodné myšlení a představují odpor proti většinové „stádní“ společnosti. Touží se odlišovat od ostatních nebo skutečně jsou nějak odlišní od normálních lidí. Často se kvůli svým názorům a přesvědčení nemohou ani zařadit do normální společnosti, neboť valná většina lidí je považuje za divné, ba dokonce nebezpečné jedince s bůhví jakými úmysly. Gothic nemá žádnou jednotnou víru, ale obecně lidé v této subkultuře věří v nějaké nadpřirozeno, vyšší zlo/dobro. Pokud gothici vyznávají nějaké náboženství, jedná se z valné většiny o pohanství či ateismus. Gothici mají různá povolání, různé záliby a odlišné osobnostní rysy, ale něco je přesto spojuje – lačnost po tajemnu a temnotě.
3. Gothic móda je obecně velmi unisexuální, tzv. že stírá rozdíly mezi pohlavími – muži chodí v dlouhých rozevlátých sukních, lakují si nehty načerno, mají dlouhé, většinou černé vlasy, občas si dokonce pudrují obličej na bílo. Ženy naopak nosí kožené kalhoty, které mohou mít ověšené řetězy – řetěz jakožto stylistický doplněk na oblečení pochází původně z punku. Gothic má nejraději černou barvu, která má nejblíže k noci, temnotě, zlu a světu mrtvých. Symbolizuje také negativitu anebo hřích. Oblíbená barva je také například bílá, neboť gothic si zakládá na kontrastu, která je pravým opakem černé a symbolizuje dobro, neposkvrněnost či samotný život. Další populární barvy jsou červená (barva krve, symbol života a odpuzovače démonů) či fialová (kontroverzní, symbolizuje spojení lidskosti a božskosti – kombinace červené a modré). Gothic móda je značně zaměřená na kožené oblečení – např. kožené kabáty, kalhoty, rukavice nebo boty. Gothici nosí těžké kožené boty, kterým se říká „steel shoes“, v překladu „ocelové boty“. Mají ocelovou vyboulenou špičku, mohou být ozdobeny řetězy či ostny, většinou jsou vysoké, častokráte dosahují až do poloviny lýtek (tyto boty nenosí jen gothici, ale i metalisté či punkeři). Potisky na tričkách a na mikinách gothiků mají většinou pohádkový, fantasy charakter nebo nějaký motiv připomínající smrt.
4. Gothic hudba, která vznikla paralelně se stylem má ponurou, smutnou až depresivní melodii. Tato hudba má několik podob, ale nejznámější a nejpopulárnější je tzv. gothic metal - dvě elektrické kytary, klávesy, bicí, basa a zpěvák/zpěvačka. Pokud zpívá muž, jedná se zpravidla o bas, pokud žena, tak většinou soprán. Písně mohou mít rychlý i pomalý rytmus, ale co je v gothic hudbě (obecně) nejdůležitější je důraz na emoce. Mezi nejznámější gothic kapely dnes patří třeba Black Sabbath, Paradise Lost, My dying bride, Tiamat, Nightwish, Lacuna Coil.
5. Symbolů gothic stylu je opravdu mnoho, takže budu jmenovat jen ty nejznámější. Jednoznačně nejznámějším symbolem gothů je pentagram – symbol magie a záhadnosti, musí však být hrotem nahoru. Pokud je pentagram hrotem dolů, pak je satanistický. Mnoho lidí o tomto nepatrném a přece tak významném rozdílu ani neví, a tak často dochází k zaměňování satanistů s gothiky. Dalším symbolem je například rakev, která je znakem smrti a konce, ale většina gothiků bere smrt jako součást života, ba dokonce jako nový začátek. S tím už souvisí další symbol – netopýr, který je spojován s vampyrismem a tudíž i s novým životem po smrti. Gothic pojímá za vlastní také řadu různých křížů – latinský, keltský, Ankh a další. Každý kříž představuje něco trochu odlišného. Latinský kříž např. spojení s gotikou (středověkem, z něhož gothic vychází), keltský představuje pouto s přírodou – střídání ročních období, mužský i ženský princip, plodnost. Egyptský Ankh kříž (známý též jako Klíč života) pak představuje věčný život, vampyrismus apod. V egyptštině tento hieroglyf znamená písmeno „T“ a symbolizuje východ slunce. Hodně známým symbolem je potom růže, představující jedinečnou krásu, která však rychle zvadne. Již od začátků věků byla růže znakem jara, také všeho záhadného, mystického a samozřejmě symbolem lásky, která však může přinášet bolest (trny na růži).
(jiří Petrák, 3. Z)
2. Gothic je životní styl s temnými a lehce depresivními prvky, ovšem nijak se neslučuje s emo stylem. Gothici obecně si libují v čemkoliv, co je mystické, temné, tajemné a nevysvětlitelné. Mají velmi nezávazné a svobodné myšlení a představují odpor proti většinové „stádní“ společnosti. Touží se odlišovat od ostatních nebo skutečně jsou nějak odlišní od normálních lidí. Často se kvůli svým názorům a přesvědčení nemohou ani zařadit do normální společnosti, neboť valná většina lidí je považuje za divné, ba dokonce nebezpečné jedince s bůhví jakými úmysly. Gothic nemá žádnou jednotnou víru, ale obecně lidé v této subkultuře věří v nějaké nadpřirozeno, vyšší zlo/dobro. Pokud gothici vyznávají nějaké náboženství, jedná se z valné většiny o pohanství či ateismus. Gothici mají různá povolání, různé záliby a odlišné osobnostní rysy, ale něco je přesto spojuje – lačnost po tajemnu a temnotě.
3. Gothic móda je obecně velmi unisexuální, tzv. že stírá rozdíly mezi pohlavími – muži chodí v dlouhých rozevlátých sukních, lakují si nehty načerno, mají dlouhé, většinou černé vlasy, občas si dokonce pudrují obličej na bílo. Ženy naopak nosí kožené kalhoty, které mohou mít ověšené řetězy – řetěz jakožto stylistický doplněk na oblečení pochází původně z punku. Gothic má nejraději černou barvu, která má nejblíže k noci, temnotě, zlu a světu mrtvých. Symbolizuje také negativitu anebo hřích. Oblíbená barva je také například bílá, neboť gothic si zakládá na kontrastu, která je pravým opakem černé a symbolizuje dobro, neposkvrněnost či samotný život. Další populární barvy jsou červená (barva krve, symbol života a odpuzovače démonů) či fialová (kontroverzní, symbolizuje spojení lidskosti a božskosti – kombinace červené a modré). Gothic móda je značně zaměřená na kožené oblečení – např. kožené kabáty, kalhoty, rukavice nebo boty. Gothici nosí těžké kožené boty, kterým se říká „steel shoes“, v překladu „ocelové boty“. Mají ocelovou vyboulenou špičku, mohou být ozdobeny řetězy či ostny, většinou jsou vysoké, častokráte dosahují až do poloviny lýtek (tyto boty nenosí jen gothici, ale i metalisté či punkeři). Potisky na tričkách a na mikinách gothiků mají většinou pohádkový, fantasy charakter nebo nějaký motiv připomínající smrt.
4. Gothic hudba, která vznikla paralelně se stylem má ponurou, smutnou až depresivní melodii. Tato hudba má několik podob, ale nejznámější a nejpopulárnější je tzv. gothic metal - dvě elektrické kytary, klávesy, bicí, basa a zpěvák/zpěvačka. Pokud zpívá muž, jedná se zpravidla o bas, pokud žena, tak většinou soprán. Písně mohou mít rychlý i pomalý rytmus, ale co je v gothic hudbě (obecně) nejdůležitější je důraz na emoce. Mezi nejznámější gothic kapely dnes patří třeba Black Sabbath, Paradise Lost, My dying bride, Tiamat, Nightwish, Lacuna Coil.
5. Symbolů gothic stylu je opravdu mnoho, takže budu jmenovat jen ty nejznámější. Jednoznačně nejznámějším symbolem gothů je pentagram – symbol magie a záhadnosti, musí však být hrotem nahoru. Pokud je pentagram hrotem dolů, pak je satanistický. Mnoho lidí o tomto nepatrném a přece tak významném rozdílu ani neví, a tak často dochází k zaměňování satanistů s gothiky. Dalším symbolem je například rakev, která je znakem smrti a konce, ale většina gothiků bere smrt jako součást života, ba dokonce jako nový začátek. S tím už souvisí další symbol – netopýr, který je spojován s vampyrismem a tudíž i s novým životem po smrti. Gothic pojímá za vlastní také řadu různých křížů – latinský, keltský, Ankh a další. Každý kříž představuje něco trochu odlišného. Latinský kříž např. spojení s gotikou (středověkem, z něhož gothic vychází), keltský představuje pouto s přírodou – střídání ročních období, mužský i ženský princip, plodnost. Egyptský Ankh kříž (známý též jako Klíč života) pak představuje věčný život, vampyrismus apod. V egyptštině tento hieroglyf znamená písmeno „T“ a symbolizuje východ slunce. Hodně známým symbolem je potom růže, představující jedinečnou krásu, která však rychle zvadne. Již od začátků věků byla růže znakem jara, také všeho záhadného, mystického a samozřejmě symbolem lásky, která však může přinášet bolest (trny na růži).
(jiří Petrák, 3. Z)
Rozhovor s paní profesorkou Janou Zbirovskou (Hv)
• Myslíme, že vás ještě mnoho studentů nemělo možnost nijak více poznat. Mohla byste se nám nějak v krátkosti představit?
Tak, jmenuju se Jana Zbirovská a mám aprobaci čeština a hudební výchova pro druhý stupeň základních škol a střední školy. Učila jsem osm let na Gymnáziu Jana Keplera, po mateřské jsem přestoupila na základní školu a v současnosti učím na Základní škole ----, která je soukromá. Je to taková moderní škola a současně s tím tedy učím na Gymnáziu Opatov.
• Těšila jste se dnes do školy? Těšívala jste se do školy, když jste byla mladší?
Jak kdy a jak na co. Bavila mě čeština, měli jsme výborného učitele a bála jsem se matematiky.
• Je nějaké téma v hudební výchově, které vás moc nebaví přednášet? Pokud ano, jaké to je?
Nebaví mě dělat teorii pro teorii, vždycky se snažím jakoukoliv teorii a cokoliv přednáším vztahovat k praxi a k běžnému životu.
• Jaký je váš oblíbený hudební žánr, popř. zpěvák, autor, skupina?
No tak toho je hodně. Mám ráda Metallicu, AC/DC, Nightwish, protože jsem vyrostla jako rockerka, Když jsem chodila na gymnázium, tak tenkrát vlastně frčel rock. Chodila jsem na rockové zábavy, ale jsem hrozně vděčná za to, že se mi otevřel i svět vážné muziky, takže můžu proplouvat mezi oběma světy celkem bez újmy.
• Co se vám vybaví, když se řekne…?
...škola: Škola? Mládí, kreativita, hra.
...podzim: Barvy, melancholie, ticho.
...politika: (Smích) Smích.
...hudba: Fantazie, relaxace, dobrodružství.
• Vybrala byste si raději dovolenou u moře, na horách nebo nějaký poznávací zájezd?
Všechno.
• Jste spíše melancholik, sangvinik, cholerik nebo flegmatik?
No když můžu, tak jsem melancholik, ale když nemůžu, tak bývám často i cholerik.
• Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Kdo u vás doma vaří?
No, vaří samozřejmě maminka, to znamená já. K pití mám ráda červené víno a z jídla všechno.
• Chodíte ráda do zoologické zahrady? Jaké zvíře si získá vaši pozornost? Které zvíře se vám vůbec nelíbí?
Tak, každé zvíře má právo na svou existenci, takže nemůžu říct, že by se mi nějaké nelíbilo, je to spíš jenom otázka osobního vkusu. Mám ráda všechny zvířata, máme doma šest osmáků, jednu rybičku, jednoho psa a jednoho králíka. Jeden čas jsme těch osmáků měli i devatenáct.
(Pavlína Coufalová, Zuzana Mašková, 5. H)
Tak, jmenuju se Jana Zbirovská a mám aprobaci čeština a hudební výchova pro druhý stupeň základních škol a střední školy. Učila jsem osm let na Gymnáziu Jana Keplera, po mateřské jsem přestoupila na základní školu a v současnosti učím na Základní škole ----, která je soukromá. Je to taková moderní škola a současně s tím tedy učím na Gymnáziu Opatov.
• Těšila jste se dnes do školy? Těšívala jste se do školy, když jste byla mladší?
Jak kdy a jak na co. Bavila mě čeština, měli jsme výborného učitele a bála jsem se matematiky.
• Je nějaké téma v hudební výchově, které vás moc nebaví přednášet? Pokud ano, jaké to je?
Nebaví mě dělat teorii pro teorii, vždycky se snažím jakoukoliv teorii a cokoliv přednáším vztahovat k praxi a k běžnému životu.
• Jaký je váš oblíbený hudební žánr, popř. zpěvák, autor, skupina?
No tak toho je hodně. Mám ráda Metallicu, AC/DC, Nightwish, protože jsem vyrostla jako rockerka, Když jsem chodila na gymnázium, tak tenkrát vlastně frčel rock. Chodila jsem na rockové zábavy, ale jsem hrozně vděčná za to, že se mi otevřel i svět vážné muziky, takže můžu proplouvat mezi oběma světy celkem bez újmy.
• Co se vám vybaví, když se řekne…?
...škola: Škola? Mládí, kreativita, hra.
...podzim: Barvy, melancholie, ticho.
...politika: (Smích) Smích.
...hudba: Fantazie, relaxace, dobrodružství.
• Vybrala byste si raději dovolenou u moře, na horách nebo nějaký poznávací zájezd?
Všechno.
• Jste spíše melancholik, sangvinik, cholerik nebo flegmatik?
No když můžu, tak jsem melancholik, ale když nemůžu, tak bývám často i cholerik.
• Jaké je vaše oblíbené jídlo a pití? Kdo u vás doma vaří?
No, vaří samozřejmě maminka, to znamená já. K pití mám ráda červené víno a z jídla všechno.
• Chodíte ráda do zoologické zahrady? Jaké zvíře si získá vaši pozornost? Které zvíře se vám vůbec nelíbí?
Tak, každé zvíře má právo na svou existenci, takže nemůžu říct, že by se mi nějaké nelíbilo, je to spíš jenom otázka osobního vkusu. Mám ráda všechny zvířata, máme doma šest osmáků, jednu rybičku, jednoho psa a jednoho králíka. Jeden čas jsme těch osmáků měli i devatenáct.
(Pavlína Coufalová, Zuzana Mašková, 5. H)
Agatha Christie: Vlastní životopis
Anglickou spisovatelku Agathu Christie (1890-1976) má asi každý z nás spojenou s detektivkami, zvláště pak s postavami Hercula Poirota nebo slečny Marplové. Její život byl však stejně, ne-li více zajímavý jako její knihy.
Svůj životopis začala psát v pětasedmdesáti a vrací se v něm ke vzpomínkám od útlého dětství až po svůj pokročilý věk. Nechává nás nahlédnout do tehdejší společnosti, ve které bylo hlavním cílem dívky šťastně se vdát, do svého dětského světa plného fantasie, času dospívání (nestačila jsem se divit, kolik nabídek k sňatku dostala) nebo zážitků s prvním manželem Archiem Christie, se kterým měla dceru Rosalind a který ji opustil, a druhým manželem, o patnáct let mladším archeologem Maxem Mallowanem. Zažila obě světové války: Tu první prožila jako sestra a pracovnice v lékárně, kde také posbírala zkušenosti s jedy a nebezpečnými látkami a v průběhu druhé světové války žila v bombardovaném Londýně.
Psaní měla dlouho jen jako koníček, jakési soukromé dobrodružství a zároveň přilepšení příjmů. Trvalo dlouho, než se začala považovat za spisovatelku a po celý život přijímala velké výzvy, takže kromě detektivek psala i romány z úplně jiného soudku (často pod pseudonymem, aby si nezkazila jméno spojené s detektivkami) a
také napsala několik divadelních her (její Past na myši je nejdéle uváděnou hrou, hraje se nepřetržitě od roku 1920). V této knize čtenářům poodhaluje okolnosti vzniku některých knih i postav a dodává svůj vztah k nim – například se můžete dozvědět, že kapitán Hastings jí po nějaké době začal lézt na nervy, a tak ho vypustila a že Smrt Lorda Edgwarea psanou z pohledu vraha si opravdu užila. Vlastní životopis Agathy Christie je krásným dílem věrohodně vypovídajícím o jedné velké osobnosti světové literatury i o době, která ji formovala. Je psána s odstupem a moudrostí dámy, jež ví o světě své a ráda předá svoje názory dál, i když je čtenářům nevnucuje. Je to neuvěřitelně pohodová kniha, vtipná, smutná i napínavá. Taková, která se čte s radostí, a jejích pár set stránek je jen výhodou. Vážně jsem si přála, aby byl její život delší.
A proč se vlastně dala Agatha Christie na literární dráhu? I na tuhle otázku najdete odpověď: „S vyjadřováním budu mít asi potíže vždycky. Pravděpodobně je to jedna z příčin, proč se ze mě stala spisovatelka.“
(Lenka Chudomelová, 5. H)
Svůj životopis začala psát v pětasedmdesáti a vrací se v něm ke vzpomínkám od útlého dětství až po svůj pokročilý věk. Nechává nás nahlédnout do tehdejší společnosti, ve které bylo hlavním cílem dívky šťastně se vdát, do svého dětského světa plného fantasie, času dospívání (nestačila jsem se divit, kolik nabídek k sňatku dostala) nebo zážitků s prvním manželem Archiem Christie, se kterým měla dceru Rosalind a který ji opustil, a druhým manželem, o patnáct let mladším archeologem Maxem Mallowanem. Zažila obě světové války: Tu první prožila jako sestra a pracovnice v lékárně, kde také posbírala zkušenosti s jedy a nebezpečnými látkami a v průběhu druhé světové války žila v bombardovaném Londýně.
Psaní měla dlouho jen jako koníček, jakési soukromé dobrodružství a zároveň přilepšení příjmů. Trvalo dlouho, než se začala považovat za spisovatelku a po celý život přijímala velké výzvy, takže kromě detektivek psala i romány z úplně jiného soudku (často pod pseudonymem, aby si nezkazila jméno spojené s detektivkami) a
také napsala několik divadelních her (její Past na myši je nejdéle uváděnou hrou, hraje se nepřetržitě od roku 1920). V této knize čtenářům poodhaluje okolnosti vzniku některých knih i postav a dodává svůj vztah k nim – například se můžete dozvědět, že kapitán Hastings jí po nějaké době začal lézt na nervy, a tak ho vypustila a že Smrt Lorda Edgwarea psanou z pohledu vraha si opravdu užila. Vlastní životopis Agathy Christie je krásným dílem věrohodně vypovídajícím o jedné velké osobnosti světové literatury i o době, která ji formovala. Je psána s odstupem a moudrostí dámy, jež ví o světě své a ráda předá svoje názory dál, i když je čtenářům nevnucuje. Je to neuvěřitelně pohodová kniha, vtipná, smutná i napínavá. Taková, která se čte s radostí, a jejích pár set stránek je jen výhodou. Vážně jsem si přála, aby byl její život delší.
A proč se vlastně dala Agatha Christie na literární dráhu? I na tuhle otázku najdete odpověď: „S vyjadřováním budu mít asi potíže vždycky. Pravděpodobně je to jedna z příčin, proč se ze mě stala spisovatelka.“
(Lenka Chudomelová, 5. H)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)